něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 16. 12. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Kam zmizely všecky pohádkové bytosti (poezie, K706) • Rozhřešení pro notorického alkoholika (úvaha, Kolemjdoucí) • Čtení na dobrou noc. Aneb vaše pravidelná dávka emocí. (próza, Kolemjdoucí) • Svátek svatého Martina (próza, Kolemjdoucí) • Povzdech nad včerejší pitkou... nad promarněnou nocí... i ránem dnešním... (poezie, Kolemjdoucí) • Příspěvek k pivní józe...festvalový fakýr (fotografie, Jaroslav Varlata) • Několik pastřehů (poezie, Kolemjdoucí) • Petřínka (poezie, Kolemjdoucí) • Pod stromen Niguda (próza, Kolemjdoucí) • Osel (úvaha, Jaroslav Varlata) • Kožená kamna (próza, Kolemjdoucí) • I. Kapitola první - Znovu na zemi. Chamré teče proudem. (próza, Baltazar Mejrynk) • II. Kapitola nultá – seznámení se strojem a osádkou 4Miru ("formiru") (próza, Baltazar Mejrynk) • Rozpoznání dobrého člověka (úvaha, Kolemjdoucí) • Člověk sražený na Andělu (próza, Kolemjdoucí) • Manifest (úvaha, Kolemjdoucí) • Oheň v bytě (úvaha, Kolemjdoucí) • Poslední krok před neznámem (poezie, Kolemjdoucí) • KVĚTINY A STŘEVA (poezie, Kolemjdoucí) • So slowly and so emotively (poezie, Kolemjdoucí) • POZOROVAL SVOJE RUCE POD LAMPOU (poezie, Kolemjdoucí) • Součástky SMD (poezie, Kolemjdoucí) • Satori (poezie, Kolemjdoucí) • Pěvkyně (poezie, Kolemjdoucí) • Obilí bitevních polí (próza, Kolemjdoucí) • Naučil se mluvit pravou rukou (poezie, Kolemjdoucí) • CO SI PŘEDSTAVIT? (poezie, Kolemjdoucí) • SOUMRAK (poezie, Kolemjdoucí) • VEJCE NOSNIC V KLECÍCH (poezie, Kolemjdoucí) • Hlídač čaje (poezie, Kolemjdoucí) • O lidech (poezie, Baltazar Mejrynk) • Kam se poděli stopaři? (úvaha, Kolemjdoucí) • Ošetření starého drozda (poezie, Jaroslav Varlata) • Oculi compositi (poezie, Kolemjdoucí) • Oculi compositi (poezie, Baltazar Mejrynk) • Dopis Frídě (poezie, Kolemjdoucí) • Mezi kloboukem a koněm (poezie, Kolemjdoucí) • Frída (poezie, Kolemjdoucí) • Ňěžná (poezie, Kolemjdoucí) • Ve Tmně (poezie, Kolemjdoucí) • Ab ovo (próza, Kolemjdoucí) • Rozloučení zaměstnance Skatolu co. (próza, Jaroslav Varlata) • Rozhraní (úvaha, Kolemjdoucí) • Nejsurrealističtější surrealistikon, jednou se tomu budeme smát... (úvaha, Kolemjdoucí) • Vody poustevníků uvnitř ulity (poezie, Kolemjdoucí) • Pomník (próza, Kolemjdoucí) • Světa se nemusíš bát (poezie, Kolemjdoucí) • Tapír (poezie, Jaroslav Varlata) • Solfernus (poezie, Baltazar Mejrynk) • Včelí muž (poezie, Jaroslav varlata) • Nová dobrodružství Formiru (próza, Kolemjdoucí) • Nová dobrodružství Formiru (4Miru) (próza, Kolemjdoucí) • Stačí vyjít ven a dobře se dívat (poezie, Kolemjdoucí) • Jaké je to stát na ramenou svévolníků (poezie, Kolemjdoucí) • Práce osvobozuje (próza, Kolemjdoucí) • O hovorech lidí (próza, Kolemjdoucí) • Nová dobrodružství Formiru (próza, Kolemjdoucí) • Hlupáčku (poezie, Kolemjdoucí) • Hospodské bramburáky (poezie, Kolemjdoucí) • Kdo jsou. Komu pomáhají a koho chrání. (poezie, Kolemjdoucí) • Hare Krišna, vole! (poezie, Kolemjdoucí) • Kam zmizela sova? (poezie, Kolemjdoucí) • Aslikyng (poezie, Jaroslav varlata) • "Sraly nám na ně mouchy, tak jsem je vysadil" (úvaha, Kolemjdoucí) • Proroctví (poezie, Baltazar Mejrynk) • Optimalizujme polibek do té míry, že se již nebudeme zbytečně dotýkat. (úvaha, Kolemjdoucí) • O světech (poezie, Kolemjdoucí) • Podvečerní glosy (úvaha, Kolemjdoucí) • Avatár (poezie, Kolemjdoucí) • Důležité upozornění (fotografie, Kolemjdoucí) • Fuck hustá zábava (komiks, Jaroslav Varlata) • Nové evangelium, I. díl (próza, Kolemjdoucí) • Na vlas nebezpečí (poezie, Kolemjdoucí) • Chyť mě za ruce, které k nebi vzpínám (poezie, Kolemjdoucí) • Wahoo Wahoo (poezie, Kolemjdoucí) • Savectví (poezie, Kolemjdoucí) • Nová dobrodružství Formiru (próza, Kolemjdoucí) • Odplášti (poezie, Kolemjdoucí) • Vracejí své příbehy tam (poezie, Kolemjdoucí) • Zápisky Kolemjdoucího I. (próza, Kolemjdoucí) • O hranách básníků (poezie, Kolemjdoucí) • Do svítání (úvaha, Kolemjdoucí) • Ranní glosy (Kolemjdoucí) • Podvečerní glosy (Kolemjdoucí) • Ranní glosy (Kolemjdoucí) • Podvečerní glosy (Kolemjdoucí) • Ranní glosy (Kolemjdoucí) • Druhý břeh (Kolemjdoucí) • Že prejt (poezie, Kolemjdoucí) • Laň a ostružiník (poezie, Kolemjdoucí) • Anděl v zahradě (Kolemjdoucí) • za pysky kolemjdoucího (úvaha, Kolemjdoucí) • Zápisky popůlnoční (úvaha, Kolemjdoucí) • Situace Karlova mostu (próza, Kolemjdoucí) • evangelium II. pokračování (Kolemjdoucí) • Čísla (úvaha, Kolemjdoucí) • Zápisky Kolemjdoucího asi III. (úvaha, Kolemjdoucí) • O vážení chleba (próza, Kolemjdoucí) • Proč vám to tu všecko píšu (próza, Kolemjdoucí) • ARBEIT macht frei! (Kolemjdoucí) • Prdíme a říháme s doktorem Janem Rytířem (Kolemjdoucí) • O podivných symbolech (Kolemjdoucí) • O muži, kosti a psu (Kolemjdoucí) • Popis jednoho zápasu, aneb: The Importance of Being Earnest (poezie, Kolemjdoucí) • Když se dva voli baví o voze, kterej táhnou… (úvaha, Kolemjdoucí) • růžový brejle (fotografie, Kolemjdoucí) • Na co by si blázni měli dát pozor (komiks, Kolemjdoucí) • UPOZORNĚNÍ (Kolemjdoucí) • Zápisky Kolemjdoucího (komiks, Kolemjdoucí) • Americký sny (poezie, Kolemjdoucí) • Provokativní (něco pro inspiraci) (poezie, Jaroslav Varlata) • Píseň kverulantská - poezie, které říkám: "Vysraná poezie", píseň o 13ti slukách (poezie, Kolemjdoucí) • Zápisky Kolemjdoucího (komiks, Kolemjdoucí) • Vidím město veliké... (próza, Kolemjdoucí) • Nemáme čas! (poezie, Kolemjdoucí) • Nastražil jsem na sebe past (próza, Kolemjdoucí) • Zápisky Kolemjdoucího (poezie, Kolemjdoucí) • O opisování Božích jmen (poezie, Kolemjdoucí) • O válce a míru (Kolemjdoucí) • Intel Cetelem (poezie, Kolemjdoucí) • mODLITBA: o Střízlivosti (próza, Kolemjdoucí) • O cestách na konečnou (úvaha, kolemjdoucí) • o pořadech o vaření a jiných zlomyslnostech (poezie, Kolemjdoucí) • ludismová (poezie, Kolemjdoucí) • Jazyk (poezie, Kolemjdoucí) • EUROSPAJK (poezie, Jaroslav Varlata) • o smradu (próza, Kolemjdoucí) • O genitalitě, aneb jak nedostat přes držku (úvaha, Kolemjdoucí) • COOLNA (obraz, Kolemjdoucí) • Brakizace (próza, Kolemjdoucí) • Lán (poezie, Kolemjdoucí) • Já do lesa nesmím a jiná dramata (poezie, Kolemjdoucí) • Chvála pomalosti (poezie, Kolemjdoucí) • O právech (poezie, Kolemjdoucí) • O cestování a dobrodružení o Praze jako metafyzickém modelu vesmíru (poezie, Kolemjdoucí) • Málo tančíme! (poezie, Kolemjdoucí) • Prázdnota (poezie, Kolemjdoucí) • Osvěta (poezie, Kolemjdoucí) • Glossa (poezie, Kolemjdoucí) • Di do prdele! Sundej si to tričko. (Kolemjdoucí) • Tajemství (poezie, Kolemjdoucí) • Krásná Sabina ježto se proměnila v prsten (poezie, Kolemjdoucí) • Underground is alive, live is underground (poezie, Kolemjdoucí) • Učit se, učit se,učit se (poezie, Kolemjdoucí) • opička na stromečku (poezie, Kolemjdoucí) • bílí tulipán (poezie, Kolemjdoucí) • zahrada (poezie, kolemjdoucí) • Válka je jako řeka (poezie, Kolemjdoucí) • KLERIKA (poezie, Kolemjdoucí) • bez názvu (úvaha, Kolemjdoucí) • Dlouhá chvíle (poezie, Kolemjdoucí) • O spisovateli, který zjistil, že to není on, kdo píše... (poezie, Kolemjdoucí) • Ty tu... lek! (úvaha, Kolemjdoucí) • Ještě! Rka. (poezie, Kolemjdoucí) • Nová práce (poezie, Kolemjdoucí) • O nutnosti se spojit a tíze (poezie, Kolemjdoucí) • KAIN (poezie, Kolemjdoucí) • Ta židle v rohu je přesně pro mě (kolemjdoucí) • malovaný na skle (poezie, kolemjdoucí) • o nutnosti vytvoření virtuálního státu (úvaha, kolemjdoucí) • jaro (poezie, kolemjdoucí) • vo růstu vlasů (poezie, kolemjdoucí) • vo tej lásce nezištný (poezie, kolemjdoucí) • Mamonvill (poezie, Kolemjdoucí) • Pneuma tiká (poezie, Kolemjdoucí) • Zahyneš na lásku (poezie, kolemjdoucí) • O dětech na ulici (poezie, Kolemjdoucí) • volejte řediteli (poezie, Kolemjdoucí) • ramada (poezie, Kolemjdoucí) • Srce (poezie, Kolemjdoucí) • Dáte si kávu? (poezie, Kolemjdoucí) • CTRLALTF4DYLÍT (poezie, Kolemjdoucí) • Výpadek (poezie, Kolemjdoucí) • To nejcennější skryto bývá hnusem (poezie, Kolemjdoucí) • Podzim (poezie, Kolemjdoucí) • O vědění (poezie, Kolemjdoucí) • bububu (poezie, Kolemjdoucí) • O hledání srdce (poezie, Kolemjdoucí) • vo tom našom tajnym skládačkovym gangu co napdnul Prahu (poezie, kolemjdoucí) • muší? (poezie, kolemjdoucí) • ...jedna noc (poezie, Kolemjdoucí) • co je za zatáčkou? (poezie, Kolemjdoucí) • Cestář (poezie, Kolemjdoucí) • Zápisky Kolemjdoucího (úvaha, Kolemjdoucí) • Televíze (poezie, Kolemjdoucí) • Aktuálně věčná otázka o pohybu, ale možná spíš o množinách (poezie, Kolemjdoucí) • Tudle zimu rači nečtěte Bhagavadgítu (poezie, Kolemjdoucí) • Co dělal kouzelný dědeček za mlada (próza, Kolemjdoucí) • Ochočená osina (próza, kolemjdoucí) • Michaelovo taneční studio (próza, Kolemjdoucí) • Výňatek z mojí nový práce (poezie, Kolemjdoucí) • Návrat krále (poezie, Kolemjdoucí) • Jedna sentimentálka plná moudrosti a básnického patosu (poezie, kolemjdoucí) • 27.11.2015 (poezie, Kolemjdoucí) • hepient (úvaha, Kolemjdoucí) • co jsem mohl vidět, když...? (poezie, Kolemjdoucí) • Na cigáro (poezie, Kolemjdoucí) • Přátelství s Laurou (poezie, Kolemjdoucí) • Káma Sútra (poezie, Kolemjdoucí) • perly sviní (úvaha, Kolemjdoucí) • triviální poezie, a ještě k tomu sprostá (poezie, Kolemjdoucí) • pochvatu (poezie, Kolemjdoucí) • Trdlo (poezie, Kolemjdoucí) • Fantastický příběh ze života (poezie, Kolemjdoucí) • Zápisky kolemjdoucího (poezie, Kolemjdoucí) • Rybářská (poezie, Kolemjdoucí) • Salám a Clejku (poezie, Kolemjdoucí) • Novoroční (poezie, Kolemjdoucí) • politika (poezie, Kolemjdoucí) • road show (poezie, Kolemjdoucí) • Léto mládí (Adolfu Formanovi) (poezie, Kolemjdoucí) • Už zasejc vo proletářích, ale co nám zbejvá (poezie, Kolemjdoucí) • Bunkr, variace na Doupě (poezie, Kolemjdoucí) • Taková ranní představa Sergia Canavera (poezie, Kolemjdoucí) • Dnes se překonávám (poezie, Kolemjdoucí) • J.a K. (poezie, Kolemjdoucí) • Moc jim věříme (poezie, Kolemjdoucí) • různý (poezie, Kolemjdoucí) • Stolker (poezie, Kolemjdoucí) • Ze života (poezie, Kolemjdoucí) • samet (poezie, Kolemjdoucí) • život je třeba svoboda (poezie, Kolemjdoucí) • Z oken na vás budu chcanky lít (poezie, Jaroslav Varlata) • Z korespondence o lišejnících (poezie, Kolemjdoucí) • Během chvilky je vaše dítě jako ze škatulky! (poezie, Kolemjdoucí) • Darbuka (poezie, Kolemjdoucí) • Nesmrtelnost (poezie, Kolemjdoucí) • Na jazyku žíznivých (poezie, Kolemjdoucí) • Za miléniem (poezie, Kolemjdoucí) • jasná a celkově přijatelná pravda o podstatě vesmíru (poezie, Kolemjdoucí) • za určitých předpokladů (poezie, Kolemjdoucí) • di Trevi (poezie, Kolemjdoucí) • koukat jen tak do plamenů (poezie, Kolemjdoucí) • hořící strom (poezie, Kolemjdoucí) • karabina (poezie, Kolemjdoucí) • svatý vobrázky (poezie, Kolemjdoucí) • zlatý řes (poezie, kolemjdoucí) • Strach (poezie, Kolemjdoucí) • Polykání světa (poezie, Kolemjdoucí) • záď nářků (poezie, Kolemjdoucí) • Do krajiny mezi ostružiny (poezie, Kolemjdoucí) • chvála zlatého dna (poezie, kolemjdoucí) • Amazon svět (poezie, Kolemjdoucí) • výboor z fcb 122017 (poezie, kolemjdoucí) • šukal jsem tě rád ty moje hubo nevymáchaná (poezie, kolemjdoucí) • sedám si na prdel z tvých skvělých nápadů (poezie, kolemjdoucí) • prsatost (poezie, kolemjdoucí) • Něco na dobrou noc (poezie, kolemjdoucí) • dobrá hudba (poezie, Kolemjdoucí) • šaty dělaj člověka (poezie, Kolemjdoucí) • metrokino (poezie, Kolemjdoucí) • onyx (poezie, Kolemjdoucí) • kdo stojí v plamenech (poezie, Kolemjdoucí) • poletická (poezie, kolemjdoucí) • bolí to (Kolemjdoucí) • Nástroji (poezie, kolemjdoucí) • pro tvý modrý voči (poezie, kolemjdoucí) • mávnutí srdce motýla (poezie, kolemjdoucí) • sklon ke skonu (poezie, kolemjdoucí) • opeřený o strom (poezie, kolemjdoucí) • dětská volenka (poezie, Kolemjdoucí) • borisi polevoji (poezie, kolemjdoucí) • míra odměrného válce (poezie, kolemjdoucí) • čtenáři (poezie, kolemjdoucí) • jáska (poezie, kolemjdoucí) • se rozpiju (poezie, kolemjdoucí) • koloběh (poezie, kolemjdoucí) • mléčná dráha (poezie, Kolemjdoucí) • řeka je korifej (poezie, Kolemjdoucí) • modřín (poezie, Kolemjdoucí) • čarodějnice (poezie, Kolemjdoucí) • jsme jiní (poezie, Kolemjdoucí) • vize (poezie, kolemjdoucí) • okna (poezie, kolemjdoucí) • kormidlo (poezie, kolemjdoucí) • pájka (poezie, kolemjdoucí) • svazky (poezie, kolemjdoucí) • konzumenti (poezie, kolemjdoucí) • soumraku! (kolemjdoucí) • dnešek natavený (poezie, kolemjdoucí) • po dráze (poezie, kolemjdoucí) • ježíškrvívaruje tu (poezie, kolemjdoucí) • že bytí je velká drzost (poezie, kolemjdoucí) • něco pořídit (poezie, kolemjdoucí) • dětská hra (poezie, kolemjdoucí) • saucer full of secret (poezie, kolemjdoucí) • úlitba (poezie, kolemjdoucí) • vidět (poezie, kolemjdoucí) • poletování (poezie, kolemjdoucí) • hukot (poezie, kolemjdoucí) • nepokládej (poezie, kolemjdoucí) • závěsy (kolemjdoucí) • bouřlivý porod (poezie, kolemjdoucí) • stroboskop (poezie, kolemjdoucí) • roztrhané košile (poezie, kolemjdoucí) • přání je otcem myšlenky (poezie, kolemjdoucí) • zrození řídí kokrhání (poezie, kolemjdoucí) • natřít tank na růžovo (poezie, kolemjdoucí) • drkotání (poezie, kolemjdoucí) • Výroční (poezie, Kolemjdoucí) • nauka o klenáku pomíjivosti (poezie, Kolemjdoucí) • pakostnice (poezie, Kolemjdoucí) • podagra (poezie, Kolemjdoucí) • minimalizmus (poezie, Kolemjdoucí) • narcizmus (poezie, Kolemjdoucí) • netřesk (poezie, Kolemjdoucí) • píseň kosmická (poezie, Kolemjdoucí) • Objemutí (poezie, Kolemjdoucí) • JSOU CNA (poezie, Kolemjdoucí) • OBZOR (poezie, Kolemjdoucí) • pro celníka (poezie, Kolemjdoucí) • ptáček (poezie, Kolemjdoucí) • nualK (poezie, Kolemjdoucí) • jerlíní song (poezie, Kolemjdoucí) • ruzyně (poezie, Kolemjdoucí) • nastolení rovnováhy (poezie, Kolemjdoucí) • bezzubý polibek (poezie, kolemjdoucí) • Lázně (poezie, kolemjdoucí) • Maják (poezie, kolemjdoucí) • prostěradla (poezie, kolemjdoucí)

28.10.2024
prostěradla
maj tam prostě rádla a nemaj prostěradla
k jídlu mají ruce a bílému jsou k ruce
k práci mají děti a děti mají k práci
umírají mladí aniž by zažili mládí
tak tam brzy pudem když nebudem se řídit pudem
tak tam brzy pudem když nebudem se řídit pudem
nedělají děti na to mají u i
u jídla se tisknou než jim ho vytisknou
k práci mají stroje a stroje mají k dětem
umírají sami až když bylo pozdě
tak tam brzy pudem když budeme se řídit pudem
tak tam brzy pudem když budeme se řídit pudem
jsou i jiný místa já jsem optimista
maj tam moře nebe a maj tam nebe moře
nemaji tam šimli ani gdyž si všimli
že si zase nahý když večer je vlahý
tak tam brzy budem když pudem tak pudem
tak tam brzy pudem když budem tak pudem
28.10.2024
Maják
Ještě že je tu ten maják
Jinak je tu tma jak
převrženej kajak
a zajíc v pytli talibanu
odřenej lak a trefenej šlak
taky na suchu od ucha k uchu
džbánu
potrefena hárá a křičí gdy už tam budem
nechce se rvát a smířit se s osudem
má nový zuby, nehty
se drží zásady vendety
Slyšíš ten rozdíl? Ne, děkuju. - Neděkuju!
28.10.2024
Lázně
já mam lázně u domu,
gdyž si jenom tak sednu
pod tu pergolu
co sem letos dostavěl
bez povolení a projektu
jsem vlastně uplně v klidu
kdybych stále nečekal,
že přijde nějaké udání,
že mám sice nadání,
ale že je na tu pergolu
potřeba papír
prostě nestačí v banánový republice
vyhublý pas a kručení v břichu,
je třeba nejdřív jít před komisi,
než před kuchaře
jestli to není jenom pocit náhodou
v tom břichu
a jestli mi není vlastně docela dobře
než když si prostě pudu sednout
24.10.2024
bezzubý polibek
tudle mi jedna řekla, že jsem moc ukecanej
jenže je podzim
a to je cosi magického uvnitř mne
co se zrcadlí v padajícím listí
v šlápotách mojí aury v mlze
ve vzácnosti nízkého světla
které se občas prokouše ven a shlíží na středohoří skoro zpříma
je mezi tou mlhou a mnou jisté pouto
jako výkřik posledního ptáka
jež váže smysly tam někam do šera stromů
k rozhraní světů
lasa a pole
hory a nebe
noci a dne
inspiruje mě představa, že si povídáme
a že jsme oba bezzubí
jako děti
ale děti zestárnou a začnou brát vážně některá slova
jako červy rozežerou tajemství a krásu oživlého, magického světa
že ze svátku stane se všední den
a z všedního dne den pracovní
a z pracovního dne den, aby už to bylo za mnou
a ze dne, aby to už bylo za mnou, den smrti duše
neboli den těla
a jeho šťáv a rozkladu
čili té strany co vložili dokonale do porna
gde už není nic umění
všechno je jen praxe
a obraz nad kanapem
jenom zaklápí tu surovou pravdu
jako čepec
na hrnci s ovarem
jedině poezie, může naťuknout to téma
že z červů stanou se opět tkáně
z vejce vyjde zase otvorem duše
nesmrtelná
a v nové kvalitě
4.12.2023
nastolení rovnováhy
rok od roku, stálě méně jsem dokázal stát na svých nohách, svět byl složitý pro mojí podněty přiškrcenou duši, a tak dál a dál jsem lavíroval mezi ohněm a pohledem oknem ven, mezi pomíjivostí a trvalostí zakletou v kolotoči kruhů pupenů, listů, jejich padání, tlení a nalévání. Jednu sezonu jsem se už dokonce nedokázal odlupovat od stropu, byl jsem tam nalepený jako žvýkačka a ve stínu nad lustrem jsem hleděl dolů na sebe, na stůl a židle ve světnici, a jak hosté přišupují a odšupují svá těla ke hrazdám talířů a vyskakují na ty hrazdy lžícemi a vydličkami, jak tasí své rty a srkají vývary všedních dní a okusují maso od kostí svátků, a ssají morek nocí v neutuchajícím puzení stát na vlastních nohách, zdřevěnělých tím něustálým otesáváním reality na realitu stabilní, ukotvenou pravidly a začepovanou do rámové konstrukce jazyka a mysli, slepenou společenskými pravidly a sklíženou jejich porušováním.
jednu sezonu už jsem se nemohl odlepit od stropu letokruhů nad lustrem, jednu sezonu už jsem tedy na koně nevsadil a ani na nich nevyjel, bylo vzrušující sledovat do poslední chvíle jak závod dopadne a, ano, závod se konal i beze mne, vyjely koně neseni vůlí jezdců v sedlech jejich uzd, zděšeně mrkající na své pány, jako by chtěli říct: "taxis vyjel" a mezitím pod kopyty vášně a vzrušení zadupávaly brouky v hlavách svých jezdců a sice co s načatou sezonou, a jak dopadne závod, jestli dopadne. jestli dopadnou sázky ve prospěch sázejících, jak pak naloží s výhrou, a půjdou pak do další sezony v botách z hadí kůže nebo jako loni v botách ze zlína?, a jestli snad nebude lepší peníze vložit do možnosti nezúčastnit se již dostihů investováním do sázek jiných sázejících a koneckonců tak přiživit letadlo sázení, tak aby stihli ještě za tohoto života nesázet, neboli sázet tak, aby již za ně mohli sázet a kopat koně do slabin jejich dostihoví poradcové, kteří za malou provizi zaručí, po překonání určité hranice, jistý příjem, a tím tedy konečně dopomůžou chudým lovcům hadů k možnosti si vsadit a také hadům dají možnost se do toho života konečně obout. a pak konečně chudý chlapec ze zlína bude moct zahájit další sezonu báječným projevem o tom, že letos to ještě není krize finanční, nýbrž morální. já pak konečně na chvíli dokáži zase stát na svých nohách a stále stejně složitý svět dá naokamžik falešnou naději mojí duši, abych držel dál talíře na svých zádech a nevylil jim ty vývary do klínů.
1.12.2023
ruzyně
nazívám bezzubými ústy vše dobré
pod peřinou křísel
v chomáčích snů uvolněných
procházkou hlučností sytou
jak do plynu odevzdaný
nadupaný motor
 
Všechny rea
Li

 

 
 
1.12.2023
jerlíní song
až zapálí své jiskry pod obalem z mechu
na trdlištích hadů a laní pelechů
vstanou jerlínové jokoham a hirošim
blahovičníkové oznámí starosti
to co dosud bylo bosé obuto bude
obuté co korzovalo zuje se
páč tuje stěhují se domů
a mezera v zemi tu je
z níž pevný prs jako sopka
s bradavkou připravenou pro ústa krasavců
zeje
16.11.2023
nualK
tak co dělat, gdyž už seš všeho přežranej
a i apel nebo lament nebo manifest jsou jenom další sousta
snad jenom doufat, že je tu ještě něgdo jinej
koho baví hubou prdel šoustat
aby aspoň von udržoval pochodeň žízně po životě
aby kočka mohla zvedat a loukotě
vrhat stíny strojeným lanem tažené
hoj a hoj a hoj, udržůj svojí ledničku plnou
ty zrůdo, kterou už nemohu dál nazývat člověkem
ale jen fyzickou osobou, neboli zrůdou,
tebe už nevyléčí ani heyoka
neboť v něm nepoznáš co poznat máš!
31.3.2023
ptáček
a chceš skutečně, aby tvé srdce bylo zaplněno laskavostí?
nebo se přikloníš na stranu šelmy
přece jen miluješ pocit převahy nad kořistí?
miluješ ten okamžik, gdy kořist uvěří slovům o lásce
a opravdu se ti zadívá do očí
ale už ty oči neuvidí, protože si bude myslet, že jsou to její oči
a ty pak se odhodláš, v té vášni,
v tom okamžiku,
vyrazíš a ve skoku prahneš jí po krku
ale neutrhneš ji jako ovoce, protože tam někde vzadu je strach
že kořist lhala, a není tak docela kořistí
že klamala
že ona sama je šelmou
a v tom tvém skoku
zhořklém vidinou pádu vylámeš si zuby o svůj ...
o čas
a nebo se zjeví Orel, který je nejvyšší šelmou a roztrhá tě na cucky ještě v letu-pádu
často vypadá jako malý ptáček co se myje v kaluži
plně položený do hry světla a stínu
já-my
Orel
a chceš skutečně, aby tvé srdce zcela prostoupila laskavost?
 
To se mi líbí
 
 
 
Okomentovat
 
 
Sdílet
 
 
28.3.2023
pro celníka
je to tak jasné
gdyž si zapneš pořad
proložený reklamou
který je sám reklamou
je to tak jasné
gdyž zaostříš pozornost na květinu
pampeliška podšitá
chová se jako reklama
nutí tě fouknout
 
vidím to jasně
nic se na to nedá říct
nic vážného
a přece to má tíhu
vidím to jasně
jako stopu ve sněhu
odpusť si
a napiš něco co se nedá říct
napiš to močí
zalej rozštíplou sykomoru
zdroj ovoce, stínu i dřeva
vidím to jasně
nic se na to nedá říct
nic vážného
pro celníka
23.1.2023
OBZOR
OBZOR SE NEPTÁ KUDY PŮJDEM
říkáš že mám dávat pozor
aby mi něco neuniklo
chceš po mně pozornost
chceš dozor
dáváš mi na výběr ze dvou
ani nápad
chceš abych se ti věnoval
jinak otrávíš vodu
chceš mi říct že beze mne nic
a přitom dávno máš
předplacený lístky
že se zabiješ
z lásky
a přitom máš dávno
volňásky
ne z lásky
já mám jenom jeden vzor
Nejvyšší
došlo ti
že se právě rodí ti který si zabil
kterým jsi vzal zemi
vodu vzduch
vyrval srdce
a skryl
OBZOR
 
 
23.1.2023
JSOU CNA
jsou věci
které se šíří jako vůně
jsou věci
které se šíří jako pomluva,
jiné jdou od úst k ústům
jako dobrá pověst
jako dobrý příběh
a pak je tu polibek, omluva
jsou věci které se nešíří
to jsou tajemství
a pak je tu hořkost z toho co jsi viděl
i plesání nakažlivé smíchem
je tu rozum
a je tu srdce
je to v tobě
babylon smíchaný s tichem
11.1.2023
Objemutí
tady se zouváme, řek
gdyž sem vyšel ven
a potáhnul pístem mašlovačkou
napjaly se struny
co mě spojovaly se světem
a bylo zřejmé
jak jemný je ten sen světa
jak je třeba být opatrný
aby ti kůra nezajela pod nehty
a neudusil si chleba
12.10.2022
píseň kosmická
je to tak komické
sledovat od plápolajících kamen
to lamentování, ty stíny
je to tak karmické soucítit s hladovějícími
rozohněnou řečí
mezi dvěma sousty
jak se mrská ta mastná brada a prská kousky špeku
jak stahuje bránici lítost nad Matkou Zemí
když jde v zimě pára od úst
hlavě ve vytopeném bazénu
a jak se zdá všecko prosluněné
na lyžích v Dubaji
a přece, kdybys po tom všem
si alespoň jednou nevytřel prdel navoněným papírem
a svoje hovno zakopal na zahradě
můžeš si pak ještě v klidu
dál dělat prdel
pokud ti to přijde k smíchu
protože máš na to právo
a je svoboda
a to neni prdel
dokud tě to prostě nezačne svědit
a neuřízneš si hlavu vodou do bazénu
nebo se aspoň nepoškrábeš sněhem ze sjezdovky
gdyž piješ vodu, mysli na pramen
gdyž piješ pivo, mysli na vodu
gdyž žereš bůček, zapíjej to pivem
je to tak kosmické, sledovat svět plápolajících kamen
gdyž víž, že seš jenom kosmetickou vodou
26.9.2022
netřesk
na počátku nebyl velký třesk
asi tak jako na konci
velký netřesk
sukulent po odkvětu
zahubí rostlinu
sempervivum
26.9.2022  (upr. 12.10.2022)
narcizmus
proč nás usvědčuješ ze svého smutku?
a vyškrabáváš ze spár jinak tak pevných zdí
pevninu
a do škvír dosazuješ motáky
předávané polibkem
své zdi nářku
12.9.2022
minimalizmus
moje milá nosila vždy krajku na kalhotkách
a to jak o všední dni, tak zejména o vánočních svátkách
letos však ač je dávno už listopad
není zde prostor pro výzdobu
teď chodí v tangách
12.9.2022
podagra

v marné touze nakrmit touhu
polkl viagru
když pak v suterénu podniku to podnikl
ucítil tam dole podagru

12.9.2022
pakostnice
pod tíhou minulosti
možná že ti skřípou kosti
a z budoucnosti
třeba natahneš si šlachy
jedním můžeme si býti přece jisti
že to co ti zlomí kost
je fatální přítomnost
12.9.2022
nauka o klenáku pomíjivosti
viděl jsem hejno ptáků u vrcholu věžáku
beton obrušovaly konce jejich křídel
a snad po nespočetné rudnul soumrak
také jsem viděl louku ostružin plnou tygřích křižáků
tisíce jejich očí jsem viděl
jak se odráží v kapkách ros
a jistě to byl ten čas kdy loučí se s tebou vůní
dozrávající rok
kdy něco se otevírá mezi nebem a zemí
aby se to potom znovu zacelilo
beznadějnou pomíjivostí
25.8.2022
Výroční

odpočívam před tím strašidelným propadem akcií
gdy cena života se bude odvíjet od hmotnosti masa
a cena duše bude úměrná počtu bodů z jistého algoritmu,
který uznají vyspělé státy a jejich vlády
a cena vlád bude stejná jako nejvyšší možná výhra v tomto testu
nebude možné se s tím srovnávat
cena duše bude mít konečně tedy zase jednou cenu masa,
které oživuje
a tak ti otylí a drzí, budou mít zase jednou zpekla štěstí v tom pekle
ale nebojte se, milé děti, i dábel ví, že duše žádnou cenu nemá
proto gdo je duší, nehodlá obchodovat

21.6.2022
drkotání
je opravdu těžké použít slova tak
aby to bylo esteticky a snad i mravně krásné
gdyž jednou je lepší vstihnout ten okamžik rozvitým blábolem
a jindy zas jinotajem
ovšem pakliže nýbrž jelikož
už bylo slovo natolik rozvinuto a jinotaj není jinotajemný
je drkotání zubů z ledové vody tou nejkrásnější poezií
21.6.2022
natřít tank na růžovo
jsou totiž lidé, kteří již nejsou na tomto světě, a přece je klidně můžeš vidět, jak kadí v kapradí
určitě jim nechybí absolutní vůle a hlavně pevný bod ve vesmíru, který si vědomě zavěsili uprostřed mysli
takoví lidé nemůžou být už z tohoto světa,
protože jasně vidí trajektorii vnímání příštích dní
a odstoupili ze svých funkcí, aby nekrmili dál toho hada veřejného mínění a soudů,
protože si povšimli, že názor zmizel a je už jenom program, že zmizel život a je jenom chov
a intenzivní chov dál mění mysl v poušť
a přece v kapradí dá se toho tolik změnit
ať už to nechat jen tak životu na místě
a nebo s plnou igelitkou
nastřádanou
ji pevně zatnout do pomníku unie
...a je jenom škoda že hovna nejsou růžová
25.2.2022
zrození řídí kokrhání
a chtějí nám asi říct
hle:
tohle má být ta slavná armáda
ti chlapci s pohledem dětí,
kterým někdo snědl svačinu
ba co hůř, snědl dětství
jako ty cikánští trpaslíci,
které nikotin připravil o pul metru výšky,
co na autobusáku jako tajtrlíci
přehrávají odezírané role z filmů akčních
jako tihleti bojovníci se žvárem v koutku
chtějí nám asi říct:
jsme jenoom malí páni
to jenom jitřenka...
a naše zrození řídí kokrhání
25.2.2022
přání je otcem myšlenky
tady je tolik lásky, že bych se ani nedivil,
že bych se ani nenadál,
že bych se ani nenadech a vše,
že by skončilo v plamenech
jak se zmocňuje, jako z nějakého podzemního rytmu,
duší tělesnost, všechno bezpráví, léta přehlížené, k sobě
a k zemi
vchrstne se náhle jako jeden pramen
bratr bratru kámen
ale to je pravda, až s čůrkem krve ze spánku
do té doby ještě na vlastní kůži je třeba sklidit slova a činy z příčiny
a ty se boha boj
přání je otcem myšlenky
 
mezi tím, v jednom kině
ona miluje jeho a on jí ne
on má milenku kterou miluje
a její sestra miluje jeho bratra
ale neznají se ještě
ale její kamarádky také mají problémy
s chlapci
všichni hrdinové jsou pyšní
všichni z prostředí drahých aut
a moderních kuchyní s výhledem do zahrádek
bobkovišní
ve tmě snadno se ujme hypnóza
jak odlesky ohně na vrásčité děloze jeskyň
ani nemusíš být pod vlivem omamného kouře,
při scéně líbání v plastové jímce na vodu,
abys uvažoval v jiné z realit:
jestli nezdraží moc plyn
bude ještě čím bazén vytopit
31.7.2021
roztrhané košile
ale vysvětluj to ve dvě ráno
automatu na kávu
kdesi na vopuštěnym nádraží,
bez bot a bez mincí, s poslední bankovkou,
zmuchlanou jak kapesník
v puštěnejch otěžích
že seš jenom člověk a rozumíš pravidlům,
ale že odpuštění a slitovnost je vlastnost nejvyšší
a přes drkotání zubů
tomu automatu je to jedno
nevidí, neslyší
20.2.2021
stroboskop
tak nějak nepřítomný
život je stroboskop
tak nějak přítomný
boháč se potká
vypravěčem
na rozhraní světla a tmy
strhne mu šátek i šaty
a vlepí šediny
kdy v mžiku stáří
zhnusí mu stehna jeho žen
krásky v držky šklebu
kladivo taky kabriolet
i pumy v kleci pojdou
a vypravěč potká se
bohatýrem
život je stroboskop
20.2.2021
bouřlivý porod
odlouplo se to šedivé strašidelné nebe od země
stromy zakřičely křauáá
a někomu podařilo se odříznout si sousto jehněčí
na vidličku
na vidličku po němcích
zachvěla se hladina čaje
oko mrklo
a svatí
svatí ti giv mí fajf nastavili bloudícím
úúúú, tak hučí uragán
veť mě ve dmě
k orákulu, ke studánce, na kolena
zařvala
a hlava ozvala se auááá
je to tu
něgdo umřel
něgdo se narodil
půlnoc zrodila den
kolo se pootočilo jezdec je nakoněn
babička se dala do pletení z tarotového klubka
bouře rodí hrdiny

 

15.1.2021
závěsy
makabretové závěsy dráždí vzduch mrazivý co dere se do pokoje
oheň, zmrzlá voda a ether trhá rozparek času
květináče zvrací živly předků
a oko doň náhle vstupuje v zástupu ďasů
svět se rozpůlí a na povel vyleká se kočka bezhlavá
boty ztěžknou olovem
je náhle zcela rozkrojen ve dví pohár liliputův z lebě, krví cherubínů
souvrať je místo mezi světy
kde nikdo už neví jestli to vzduch nebo tmavěmodrá ta plenta oken makabrozně hýbe světem
to ticho může prolomit jen hlavní ideolog
kterému neroste ve tváři nic
odráží však vše
oholí dobře strniště žnec jeden svou břitvou
modleme se ať oko se zavře
a sviním zají se už perel
15.10.2020
nepokládej
prosím, nepokládej mě za postel
když na mně ležíš
prosím, nepokládej mě za dům
když ve mně přebýváš
nepokládej mě za horu
když mě hledáš
nepokládej mě, prosím, za otázku
když se ptáš
 
 
 
 
6.10.2020
hukot

naplivali do očí svým dětem, nevědouce že si zastřeli zrak, pak taky pobodali stromy na hrobech jejich předků, zemi odkryli šat, kosti míchali s lhostejností a jedem, a sypali to do těch ran že i vrány padly bez letu, zapomněli jaksi že výška je přímo úměrná hloubce a mastnota zalepila jim uši, neslyšeli ten vlak, ani zvony přejezdu, pokropí je těla ptáků, co se navrátí raději k svému, ani beton nezakryje krvácející duše, ani slova o svobodě a beznaději

6.10.2020
poletování
takové to - ranní poletování
kondenzát bez odporu
bez tělesnosti se špetkou v prstech
jakkoli nastrojený přijde úsvit
budeš nahý osvětlen předlouhým stínem tmy
že prach a roztoči z perutí
zastaví dech
do pádu na zádech
takové to ranní poletování
odporů a kondenzátorů
a vůně rezin
6.10.2020
vidět
a ty se zeptáš jaké je to vidět
tak útlocitně
že dostane se ti odpovědi
jaké je to krouhat zelí tak šťavnaté
s šustěním dlaní mnutých
kdesi vzadu
v druhém obraze
s vidinou zajištěné zimy
a pečeného bůčku
při práskajících kamnech
pukajících polen
krouháš zelí šťavnaté
a už cítíš jeho plnost a zdraví
když tu
zeptáš se
jaké je to vidět
tak opravdově...
v té chvíli na kruhadle svojí hlavu
bezděčně připravuješ
 
6.10.2020
úlitba
myslíš že osolená voda
máslo roztavené
pot s prstí
káva černá jak čínský lak
a tabáku dým stoupající
jako úlitba postačí
za ty kteří zapomněli
uléhat s bázní
nebo motorový olej
vetřený do kůže
nafta
nebo fridex
sladký píti?
6.10.2020
saucer full of secret
síla tě může chránit
ale může tě i stlouct
síla stoupá k nebesům
a padá do temnot
jako šumivé víno v uších
a oheň v srdci
tamburína v údolí
za letu hus mlhou
výstřel zastavený v čase
pohled opeřeného
nebo jeho dotyk
perutí po šíji
voda do rozpáleného tuku
moaré časoprostoru
talíře plného tajemství
6.10.2020
dětská hra
je to jenom dětská hra za přepážkou
tvářit se vážně
je dětská hra politika
není nic váha soudce
proti slovům pěnic
a mám opětovat občane
že mi jako přišlo psaní
že si půjčuji a že přebírám
že beru plnou odpovědnost
za něco co jsem nepsal
je dětská hra prodat ti chléb
je k smíchu dát ti peníze
za něco co jsi nepsal
za něco co jsi nestvořil
4.10.2020
něco pořídit
musíš si pořídit něco
něco pěkného, něco co polyká
žaludek co má na žal
něco na co zaklikáš a je
ti aspoň trochu blaze
gdyž obklopí tě bazén
"vypuštěný jsem"
vyrrývá ti Sodoma
znova a znova ash na dřeň
něco hebkého na ránu
kterou si rozryješ
sebelítost Siamskou
přitiskneš si k tělu
i s tím ostrým
4.10.2020
že bytí je velká drzost
že bytí jest velká drzost
nalili nám do hlav
nejistoty točí, revolver
ruleta ruská, na kost
dost bezděctví na to
zatáhnout rolety
zamknout si zlato
a v šeru si tu seru
v očích vytřeštěný
svět v závěsu
a zas Média
buší zbytky duše
že zmizela radost
že bytí jest velká drzost
10.9.2020
ježíškrvívaruje tu
co je pro nás básnická tvorba
křišťál syntaxe
jaksi porozhlédnutí řozbřeskem
životní praxe
půda krmí ptáky za traktorem
a krví ježíš varuje tu
že brzo servou z tebe další vizi
motory veleryb
absolventi unešení prvním sektem
bohemia ten pocit
a teqilla, a bene
to je pro proroka
po početí, za zenitem
to co hledáme
rozklad syntaxe
jaksi rozhlédnutí porozbřeskem
ptáci krmí půdu před strojem
a ježíš krví varuje tu
 
10.9.2020
po dráze
roluje po dráze
a goldenem
dráhu za kostelem
absorbovat
mlhu v rákosí
nabrousit po dráze
masturbovat
zdi by odřel
nehet vetnul
do opuky
kostel těla
rozhlédnul se
pomalu krouží
kladivem hlavy
údolí hoří
chtěl se svěřit
ne sevřít
nabrousit po dráze
opustit
ne, odpustit
nehty vetnout
po dráze
10.9.2020
dnešek natavený
jaksi natavený je dnešek
tendence opařené, samet
bešamel přijet měl
ale prej mu ujel
svetr se mu párá
s každym metrem je víc nahej
jakoby prej není ve svý kůži
že mu je život malej
že se mu ježí
že mu mrazí
je jak naraženej
opeřeřený za ramenem
polívkou se dívá
něco cítil, pohled
tmavá hlubočina temnomodří
ani páv už nepoznává
nemá prej oči
oči, oči fokus
s každym metrem je víc nahej
natrženej
provazochodec
24.1.2020
soumraku!
někdo zapálil stoh
oři zaržáli a napli pobočnic
hoří i hloh
a v soukolí
úbory slunečnic
je cosi temného v odjezdu tohoto vozateje
jehož pohled jiskří
 
sním odjíždí den
a dostavník noci
koly boří zemi pronikavě
v šelaku hvězdy plají
 
slabý větřík pomazlí
tvář opožděnce v polích
a zaježí kůži na zátylku
soumraku!
promítáš nebe báni pod kloboukem
Soumraku!
promítáš nebe báni pod kloboukem
a jakých to dveří bereš za kliku?
16.1.2020
konzumenti

zatímco řešíš jestli levo je opravdu vlevo
pravo pohltilo levo
psi už čipy zaintegrovali bez keců
a dróny střílí do konkrétních borců
vůbec už taky nedostáváme peníze
jenom kredit
pak si ho ve volnym čase měníme
za papíry a ty za co přežít
auta už jezdí dlouho v pravo
mělo by se to změnit
v tesku už taky dali zeleninu
místo uzenin
zachránil by se průmysl
auta s volantem vpravo
sedmičky ztratili podporu
začneme makat na novo
pozor na mobil
má v sobě skrytej cíl
apku pro psychouše
co nezvládaj změny
a nevíme proč
bojí se konzumentů

16.1.2020
svazky

svázali lenina, stalina, i sadáma
havla, klauze i zemana svázali
děti čmárají do předsádek
a podle hlasu dá se poznat rodič
co nadává na pořádek
co je chycenej na vějičku
gdyž nedal si pozor na kapičku
ale má plnou ledničku
a novou kartičku ke vstupu do ohrádek
svázali ho
děti na nervy mu kreslí
automatický kresby
za pět let ojetý auto
nástavec na čůráka
nějakou mladou blbku by tim moh vodrovnat
semišový volant a vůni ve stromečku
děti už kreslí smajlíky do slepých zrcadel
svázali svazáky i šmejdy svázali
už aby se probral koniáš
a osvobodil je i nás
je kouřem a nás terorem
automatický kresby
děti čmárají do předsádek
zatímco mámy přítel nadává na pořádek

16.1.2020
pájka

gdyž v hlavě je jak uvnitř hlavně
vzdálený pohled skrze díry
a smrad síry

mezi jídlem a spánkem
procházím semotamo
pokojem, ticho, jen
hodiny klepají do hran

a je to děsivé to
blahobytné nic mezi
střelnicí s honci a domy
milionářů co přesávají
krev do hypoték

i ten den je potažený
plísní a v hlavě slovní
inverze

jinak nálada je dobrá ale
chtěl bych být ptákem co
zakládá nový požár v
buši

nebo aspoň náklaďák
bez brzd co kácí ty zdi a
tuje
jak nicotné je bytí v
blahobytu

asi jak zima bez kamen

v holobytu


až prázdné duši

díru proletuje

29.12.2019
kormidlo

mám nejkrásnější ženu
a přec musím
ukazovat svému srdci směru
lézt do svého hrobu
a do bordelů

18.12.2019
okna

tak jsem přeci jen,
v otevřeném okně uviděl boha.
byl zarámovaný a zbožný,
bez poskvrny byl, až gdyž se sám stal skvrnou
a stála mu noha jeho samého
na ramenou,
gdyž se díval na věc přímo
byl, jak se tak říká,
sám sobě na ramenou
a žádné amen
ale rameno ho neslo,
ač,
až k nebi to nebylo.
bylo to tam,
gde jsou dobré výhledy!

17.11.2019
vize

ptám se sám sebe:
co je to hledat vize?
a toto jsem zažil
zažil jsem vizi živou jako že jsem
vizi, že průvodce tě může vrátit na zem
zažil jsem vizi
na zemi to bylo
tehdy, šeřilo se
za ramenem mi stál táta
vedli jsme si svou
na téma
kataklizma
a Otom stál při tom
žena bičovala muže
opřeného o strom
v kůži se hladila
své tělo oblila
zvukem švihu
srna
jen pozdravila
a zeptala se:
Co je to hledat vize?

23.7.2019
jsme jiní

zatímco ty vykvétáš už nad ránem

já až za soumraku dotýkám se země prsty

u nohou,klekám a svým peánem

protékám mezi tvé prsy

 

jsme jiní

a to je dobře

 

trsáme, ze strun a stébel

já peánem a ty trsy svých stébel

tvá tlama je plná slin

já chci být potravou, nebo tvůj syn

 

jsme jiní

a to je dobře

 

ty toneš v čekání na slunce

já jsem mrazem

přimrzlý k tobě dotud

pokud věříme na zem

 

jsem jíní

jsem samec

a to je dobře

23.7.2019
čarodějnice

nechá mě stát za dveřmi nepokřtěného
nepokořeného
s formulářem bez formule
závodníkem bez stavidla
opričníkem bez půdy a bez pána
bez psí hlavy a bez koštěte
čarodějnice
bez stánku prodejce
nechá mě stát
a nežene

23.7.2019
modřín

až budeš
obklopen ničím
zalátá ti pak hlavu tkanivem jemným, 
spojeným nocí k pohonům planetovým, 
a jako modřín dotkneš se oblohy jehličím
a já tě obrečím

23.7.2019
řeka je korifej

ve slova listovali pádlem vět
ve stínu stromů řek
nic, o to jde?
nevím
dí mi choť

radši nemluv jenom jez
řeka je korifej
řeka, jak 
nutí nás loď
plout vesmírem 

smyčkami

na zádech

za život

28.5.2019
mléčná dráha

vesmír rachotí
kočáry, vozů loukotě přede
a stříbrná prasátka vráží do omítek
když jede 
prázdnou tou tmou
kůň ho vede
po hlavách
těch koček 
co cesta
jak mléko courá
dráhu
od koleček
táhne jak vleček
od krista k alláhu
do světel
kočího
nutí klečet

2.11.2018
koloběh

smrt je přítelkyně s kerou spíš
něchť je ti věrná i gdyž se probudíš
něchť učí tě konci hezky od počátku
líbat a vonět k mršině
ať nejsi pak překvapen
až spatříš odraz v jejích očích
odraz touhy po životě
v lůně matčině

14.10.2018
se rozpiju

je noc a já ani nespím, ani nepiju
jenom se dívám na měsíc a čekám že se rozpiju 
do toho nebe že se vpiju, 
že tagříkajícně s ním splynu
jsem totiž tady i tam jsem rádiem
spojený s proxima centauri husím krkem
je noc a já nespím, ani nepiju
jenom se dívám na měsíc a čekám že se rozpiju

14.10.2018
jáska

napiš mi, lásko, něco pěkného
něco co si nezasloužím
něco, po čem rád zabiju, abych dokázal sílu
lásko, pro tebe bych třeba vraždil, ale nehnu ani brvou
jedinou květinu, jedinou pozornost, ani rozrazil
ani neodpovím obratem
lásko, jedině to je láska, prázdnota jako dar
prázdnota jako osvobození
sobě nový plášť
tobě pár ran holí
láska je to co tě drásá
tak už bodni
jáska dovede tě na měsíc 
tam to uvidíš
i mojjí mrtvolu, i svojí samotu
i pošetilost ostří
pohled z nebe
pošlu ti "sebe"

znovu se zrodíme, jako na očátku

14.10.2018
čtenáři

v mozku jsou i jiné věci než havraní motýli, než ta tmavomodrá mohyla zrnící ve tmě, než světlo vzdáleně připomínající teplo plápolající z krbu, než otěže do čerstva zhojené pokožky, než to co vyluzuje vztyčený prst světce za větru na kopci za městem, neškodný list papíru pokrytý kolečky z šálků, neživá věc v keři mezi kondomy a mrtvými obratlovci, nečekající souputník, neřkuli komonice, ať nežeru
víš, výš uš nemůžem, říká jen ten gdo neví nic, ten gdo neví že svět nekončí za městem, ten kdo se zavírá před světem, aniž by věděl že není nic, není dál ani hloub, není nemožnost, není prázdnota, není nemožnost, a přece je zhola nemožné být výš než jsme
právě jsem si všimnul, udělal jsem chybu mezi písmeny, nedal jsem jim prostor pro sebe, tobě však jsem přizpůsobil koleje i světla jejich drah, celý řád, věty, i vyhybky, i cesty a na nich pach zjemnil jsem ambrou, aby nebyla cítit krev, moře, pot a slzy smrti utonulých milenek zmizelých rybářů
ty, kdo čteš tyto řádky, věz, že nejsi nic, než ubohé vědomí sama sebe, hledající jakékoliv ospravedlnění svojí existence, jakoukoliv záminku se uchopit, tedy i zapomenout a pustit se, tomu není nic svaté, ani ukřižování nemluvňat, pro slzy k přípravě kamene mudrců, nebo zapomenutí všeho, skal, vody, stromů, havraních motýlů i stínu těch křížů a krve na rukách těch schránek, které si říkají Mízdra a Pázdra, katů, které znáš, které krotí jen blázen, gdo neví že fí, zlatý řez, je těsně pod krkem.

16.9.2018
míra odměrného válce

v kamrdlíku dr mengeleho
našlo se na tisíc uřezanejch ptáků po válce
(již v dětství byl josef
jistě chválen pro svou urputnost
poznat skutečnost skrytou)
házel je do odměrného válce
a vskutku objevil že velikost a tvar
odráží se přímo v oblasti inteligence
zajímal se také o trpaslíky
jsem fascinován
jak si rozuměl se svojí trpasličí rodinou
a kolik se dá během života jednotlivce vykonat práce
i v dobách odměřených válce
a co teprve za míru 
kdy je člověk poměřován konvertibilní měnou
cenných papírů

16.9.2018
borisi polevoji

nejde to vyzpívat
nejde se z toho vysvléknout
jak oblívá tě svět svým rubášem dění
zámek v hradbách a zatrnění
růženko, promluvím teď k tobě
dívko jež jsi tak krásná
že hledáním tisíce kamení
pošetilců přenášíme tam a sem
ty kundo svatá spi dál
nigdo nechce přijít o boj
a pravda ta už nikoho nezajímá
natož že vskutku
meresjevův je polevoj

16.9.2018
dětská volenka

tak jsem ti potkal den
den asfaltových šlápot
a lidé svíjející se v hovnech
na plážich jako plži
jak se tak dívám 
čím se živí
nic než hlína
a přece v tom různobarevném zjevení
děti chtějí malinovou šťávu
i kdyby byla jenom na obrázku

16.9.2018
opeřený o strom
tam venku kde stál někdo z nás už není
jenom soumrak a kořenící strom
protahuje stín
už není čas, člověk bez spojení
a pozorovatel který odolal sentimentu
zase dožívá se stovky let
když síla srdce nadýmá a prsty dotknou se červánků
pokud by chtěl
neruší noční pták jen slova v bezvědomí
mitote
k majáku musíš přijít sám
tam najdeš ho sedět v šeru
mája
zřetelně teď oddělená patou žulových pánů
tam kde kořenící strom
opeří hada
sedí tam on, někdo z nás
pod rotujícím světlem které láká
můry a lodivody
lidi vody na pevninu, na zem
do času, chaosu, porna, pohlaví
tady vidíš ten strom, kde koření
a kam se pne
tu maják, tu strom, tu maják, tu strom
a had a noční pták na obloze
uvidět zvuk
uslyšet čas
ochutnat prostor
cítit ten obraz!
6.8.2018
sklon ke skonu

nejlepší je mrdání v Pise
když zvonice z bílého mramoru
nad tebou naklání se
a ty klátíš vlhkou píču
věz že větší sklon 
má už jen pagoda Chu-ču

5.8.2018
mávnutí srdce motýla

a dněs mě zase bolí srdce
srdce které má tvar motýla
i když vím že tvrdí nám že 
je to prostý sval co vypadá jak amfóra
a přece
břece ta bolest je cítit od prsou
až daleko za moje záda

5.8.2018
pro tvý modrý voči

do očí si vjeli močí
bičem již práská kočí
k úplňku spřežení kočičí
chleba s hořčicí
mazaný kuchař
jako bzučení
větru v kříži
kdy? toť smrťě času máš
deska stéla prostěradlo
víš to tě ani nenapadlo
že už zítra spadne letadlo
a zase jiný bude smažit řízky
úplné či absolventy obřízky
jedno je
jen když kámen krví se zalije
pro lišejníky
a lišaje a rakytníky
vzdávám hold touze kvaltování
lanem vzruch až po uzel
kde pěna šumí
jak otevřený šáňo
tak to bylo anno Domini
kdy jeden svět zahučel
proč ne fénix prý vstává poučen
tak polož se do vln středozemě
až had do očí se ti rozkročí
bolestivostí velmi jemně

21.6.2018
Nástroji

sedím, já, varhaník uvnitř svého nástroje
prsty na klapkách
pedály světa v nohách
kdosi tlumeně zakašlal, šepotem okřikl dítě
vrzla lavice
zvuk proletí jak včela hbytě
červotoče prach
vnímám ten diadém rozety světla
vůně staletí
zániku a rození
napětí a strach 
a přece nehybnost
když tu vytrhává

mne 

již po schodech kráčí kdos
je to ono, či není snad
přicházím do útrob svého nástroje, já, kalkant?
jsem bez dechu

16.5.2018
bolí to

všichni jsme v sevření sítí které sami tkáme z bolesti jež zařezává lana
z těch ran vytéká jed ač by měla vstřebávat se mana
zhyň již strachu z temnoty, nechť vede tě víra světla
uchop hada strachu
a kdo přijde za tebou s podmínkou probodni mu dýkou ty rány
ať ví že bezpodmíněné je žití ze světla
démon je malé zvíře, když nekrmíš ho krví a zlobou
a proboha systém je to co z malých hadů spojí se a stíní slunci a otravuje vodu
každá kapka jedu dělí prostor čas i lásku
bůh za jedno zrnko dává desetkrát tolik
Dábel za deset jedno vrací
už otevři oči a poslouchej srdce
vždyť víš, bezpodmíněné je žití ze světla

16.5.2018
poletická

mocní muži dneška koně mají
jak za starých časů
ty nejmocnější hlavně bílé
snad pro jejich krásu

23.3.2018
kdo stojí v plamenech

nějak si nevzpomínám
na toho kdo ublížil
nějak si nevzpomínám 
kdo první hodil kamenem
kdo zapálil plamenem
stojícího v benzínu
jenom anděl zhmotňující
myšlenky těch lidí
beroucí na sebe podobu jejich vizí
jeho záda
jenom popel
a bolest jenom to co drží
hmotu po hromadě

23.3.2018
onyx

také dnes se ulice leskne
bytosti pozoruje ten
kdo vidí že
stíny jsou odrazy jejich těl
nikoliv závětří světla
odrazy z dimenzí přímo pod námi
jazyk kterým hovoří onyx
po kterém šlapem
se posunuje 
spolu s tebou i s nákupem

23.3.2018
metrokino

pod ním na nitích iluzí
v hloubce projíždějícího vlaku
plnou rychlostí světla
dopadal paprsek vědomí
skrzeva kola stroje
promítán krví na plátno
tisknoucí do hlíny
runy oživující stíny
v hloubce na nitích iluzí
pod ním projíždějícího vlaku
dopadal rychostí světa
plný paprsek vědomí
skrzeva krev v plátně
promítající kola stroje
tisknoucí oživující stíny
runy do hlíny
v hloubce projíždějícího vlaku
pod ním na nitích iluzí

...

a já tě prosím, zůčastňuj se pouze koutkem oka

14.2.2018
šaty dělaj člověka

tajemný poutník přišel k nám do města
ocenit obraz toho zmatku
v šatech ze vší špíny světa
z igelitů od krajnic a svačin
ke schodům kostela shodil svůj domov z čela
bylo to tak akorát včas
možna měl přijít už včera 
poněvač ke konci tejdne
začínam bejt moc střízlivej a čistej
přestávaj mě trápit bolesti kocoviny a zničenýho těla
můžu volně dýchat a zase slyším řeči lidí 
ostrý jak kopí
a jejich ksichty kyselé vidím
že píchá mě do boku a v očích se mi odráží
zlatý zuby kramářů a pobožný mafije
doufam že ten poutník všecky je zabije

7.2.2018
dobrá hudba

teče mi po ramenou
třpití se jako ranní moč
těžká ač nejde do kolen
v tisíci proudech
v tisíci pažích
ve zvuku sirén
v tvrdosti dlažby
hučící spánky
cítím se jako jelen
spojen s vesmírem
a přesto střelen
teče mi po prsou
teplá jak polední moč
kdy je slunce vysoko nademnou
v provazcích
jak prsty milenek
vibruje tělem
dunění lebky
cítím se jako šelma
elektrického těla
kráčející vesmírem
a přece unášen
s tesáky v kříži
i pod solar plexem
pomočen vznáším se
přece v čísi tlamě
mám chuť kálet

1.2.2018  (upr. 29.5.2021)
Něco na dobrou noc

a tak uvnitř lejna začaly volby
ti kteří žili na okrajích volili spíše radikální lídry
zatovšak uvnitř, gde bylo krásně teploučko
a byl čas na organizování hromadných orgií
volili spíše kandidáty z uměleckých skupin
pak však přišel pes a hovno sežral
u své paničky v pelíšku už si na to ani nevzpomenul
jenom vesele podřimoval a línal
a zdálo se mu o nekonečném aportu
který se sám házel
proto během spánku občas trhnul tlapkou
to jak mu automatický aportovač vyrval klacek z huby
za noc se vzbudil pouze dvakrát
z toho jednou to bylo když si panička šla vylít kalíšek
a podruhé když se šla napít mléka
ale to jenom zvedl hlavu
a pak ji zasejc položil aby se mohl věnovat nošení dříví
a mezitím v jeho žaludku skončily jedny volby
jenom úplně uprostřed, docela v samém středu
ještě dohrávala jedna hmyzí kapela
něž silné kyselinky strávily ten malinkatý vesmír docela

15.1.2018  (upr. 1.2.2018)
prsatost

prsatý je stát
prsatý je prezident i vláda
prsatá a hojná je oplývající medem a strdím
prsatá prsatá prsatá je tvoje matka
prsatý je tvůj zaměstnavatel a prsatá je tvoje banka
prsatá je tvoje sestra i prsy má odpočinková zóna
prsy má také radnice a matrika
hojnosti je i v registrech
i v komunikaci s úřadem je cítit prs
a policie ta má prsů jako praha věží
prsatý je premiér, vždy připraven když máš hlad
z televize se tu prsí
prsatý je i básník, prsatá je i jeho báseň

prsatý je i tvůj příběh

jsi savec 

však dej si pozor, abys necucal prst
a nebo poklopec

15.1.2018
sedám si na prdel z tvých skvělých nápadů

jak lízáním varlat provádí pes svou očistu
tak řádem očistil jsi přírodu člověče
mocné čistírny na vodu, ba i vzduch jsi upravil
svým jazykem co ještě před chvílí cucal mršinu
když povstals, chaos klekl a i bůh se tě lekl
když ucítil zápach z tvojí morny
sedl si na prdel z tvých skvělých nápadů
a inteligentních řešení a řádu jež konečně nastal
byl taky rád že si konečně odpočine
ta věčná tvorba, tvoření rozličné
krásně si se rozmáchl v tvůrčím opojení svojí nenažrané držky chlape
lidé jsou spokojení, všecko klape
kde co vrže hned se promaže
jak lízáním varlat pes provádí svou očistu
svým jazykem co ještě před chvílí cucal mršinu
si probarvil svět kyajnydem a sírou, chlape
do toho ta olovnatá běloba
a všecko staré si přetřel mocným reliéfem ze syntetického kytu
aby se vyjímaly děti v krásných nových maskách

ve kterých se nejen skvěle dýchá
ale i skvěle vypadají

15.1.2018
šukal jsem tě rád ty moje hubo nevymáchaná

šukal jsem tě rád ty moje hubo nevymáchaná
a ne vonnými mastmi jsem mazal své tělo jako za časů prastarých
ale bůčkem a paštikou sem ti jebal 
mletým hovězem a sekanou
aby tu pravou blaženost poznal tvůj útrob a aj konečník
prdel jsem pozvedl tam kam náleží
ne ducha, ale pozvedl jsem zadek
a tak vyhřívám sedačky a v kůži sedívám 
jeda svým vozem 
a vždy hledím co možná nejdýl zůstat sedět
i kdyby přesčasem to zasmrádalo
neboť prdel a huba je to oč tu běží
to vyvrátí kdokoliv mi dnes stěží
šukal jsem tě rád ty moje hubo nevymáchaná

 

23.12.2017
výboor z fcb 122017

bože, bože, gde to žijem
ďábel chodí před dětmi nahý
zchlastaný a s kurvičkami

 

na zdi, kolem které denně chodím napsáno je:
MÁM RÁD ŽENY!
něgdy přistihnu svou ruku kterak tamtéž kreslí
... a obtahuje
hlavně gdyž sem nadržený 
když má míza vydechuje

 

ticho je červ
s hlubokým okem
noří se do daleka jako nerv
bystřed ho sleduj 
jak on tě sleduje

 

zážitky, paměti toliko hlen
měňavek senný nálev
budoucnost, čekání
je šlem pro améby
přítomnost zas jak žahavec
různě tu pučí a ční

 

pastelkou nakreslím ti do sešitku kolečko
abys mohla vozit s sebou co si do něj vmyslíš
aby ti neuteklo to co je tvojí množinou
nebo si to aspoň myslíš

 

z dálky blíží se noční vlak
údolím běží ozvěna
už první přejezd rudě rozblikat
šumí a hvízdá duše Poldina
hřbet zpevnil most
v kolenou cítil zem tak rád
i v jeho pěst
a druhý přejezd začal blikat
výhružně věst
a víc už nic
jen..
prozaicky tuším, sic
veze uhlí do Tušimic

 

noční již zavlál větřík
co zesílí omamné vůně noci
z dálky táborák, od návsi růže
noční již zavlál větřík 
i od kadibudek

nasliň si chřípí
utrhni květenu již orosenou
sedíš tu na bobku v tom šeru
co zbývá ti když boudu
drží obsazenou

 

co to na mne dnes pohlédlo z hloubky vodní nádrže
když jsem se zadíval do hladiny tam dole
vyzděná jáma pokrytá pavučím a nánosem let
vonící těžkou vůní jako sklep
která poutí k té hloubce vyvolává závratě
nebylo to snad oko samotného vládce temna
co až v mozku ti páteří vypustí jed
a nepokoj v krajině zjedná
že všecko otráví se tlejícím listím 
a kolem krku omotá se svět jak struna
a půdá propadá se jako sražená bedna
na co jsem to pohlédl ze dna té nádrže
když zalapal jsem doušek světla nad sebou tam dole

 

ještě jsme nevyčerpali zcela
to starobylé téma bratrovraždy
tak nevinně obětní stéla
připomíná podstatu těla 
navždy

už se vidím jak si lehám
na chladný kámen času
jak beru nůž a bodám
v agónii vzývám spásu

svá ústa bořím do teplých jater
vyvržených dnes z nitra
abych pak objevil v krvi 
čisté bílé své zuby bez čelisti
zítra

 

ta rozervanost a syrovost
ještě teplá 
vůně masa
která ke stropu
nebo snad k nebi stoupá
jenom opakujeme staré rány
přehráváme je jako nějací herci
točíme se tak v těch kruzích
a je to ta jediná rozervanoost a syrovost
která nám dává pocit oběšence
pocit blaha i utěšence
výrony našich psychopatickejch duší
který v agónii a tom útěku tuší
jedinej ještě snesitelnej způsob
jak cítit tep v chladu toho přelidněnýho chaosu
chaosu bakelitovýho družství
jako ptát se před zrcadlem
jesi nejsem ještě mrtvej
jenom jednou strčíš do prdele prst
a už víš že tam narveš jednou celou pěst
ztratila se nějak melodie
jenom sekáčkem narážejí muzikanti 
do špalku 
krvavého 
a ze země se kouká matně kohoutova hlava
zpařeněj žlutej pařát ti přitakává
a kalná voda v kýbli
servaným peřím páří
do vzduchu chladného
že by se jeden poblil
jak se to píše v slabikáři

 

mladý brit vyvinul netradiční úsilí. přmýšlet nad tím začal během pobytu v čechách, kde byl jako ópér, ale až doma se tím začal hlouběji zabývat. pomocí nanotechnologií a speciálního polystyrenu vyrábí "z prdu kuličku". k nápadu ho dovedl jeho přítel. Podle jeho slov: "zatím ještě nevím k čemu se to dá použít, ale kupují to zejména češi, nejčastěji jako dárek. někteří si kupují celá balení po desítkách kusů. jde o zájemce z řad obchůdků pro turisty a prodejny s kanadskými žertíky. máme několik druhů smradu kterej na to používáme, v podstatě ale všecky vydrží vydávat zápach několik hodin." popřejme tedy mladému britovi mnoho úspěchůj do jeho podnikání při zhmotňování typicky českého snu

 

voda z ledovců nebo snad z hloubky pod zemí z různých míst světa? nic není nemožné po velkém úspěchu s plodovou vodou, která obsahuje množství živin a zdraví prospěšných látek včetně kmenových přichází na řadu i prodej vzduchu z různých míst světa, koupit jde tedy čestvý vzduch z odlehlých oblastí, ale i například vzduch z rio de žanejra nebo z honkongu. kubík takového osvěžení vyjde na částku od několika dolarů do několika stovek. přepravuje se letecky a připlatit se dá za přepravu v nestlačeném stavu, aby vzduch neztratil nic na svém charakteru. jde o zajímavou zkušenost a nebo zdravou alternativu k obyčejnému vzduchu. v budoucnu je počítáno i s ochucenými variantami.

 

vypadá to na nový životní styl. objevil se v ňůjorku a jde o dobrovolné kastrace mladých mužů. vznikají celé komunity. hnutí navazuje na původně uzavřenou skupinu vzniknuvší v 90. letech. z undergroundového prostředí se však pozvolna díky osvětě dostává na povrch. má blízko k environmentálním a qeeer komunitám, otevřeně se hlásí k ekologii a k souladu s přírodou, často také k milcům pírsingu a ró stravy. množství těchto lidí nachází uplatnění v umění a hlavně hudební branži, často se věnují zpěvu a jódlování. moderní kastráti však dodržují přísně odbornost přechodu a za tento jsou ochotni zaplatit i několik tisíc dolarů. od původně pankového přechodu v klubech a na ulicích, tak můžeme být rádi za tuto osvětu.

 

mladá američanka rozjela netradiční byznys, prodává po internetu takzvaný poševní kvas. ve speciálních nádobkách uložených ve své pochvě nechává kvasit burčák, který pak prodává zájemcům do celého světa. zájem je enormní a už nyní je zákvas vyprodán na několik měsíčků dopředu.

 

píšu si, na několika místech na planetě se objevily louže krve...do toho chodili kolem lidé ...a projela hořící tramvaj...pán za výlohou dosál kávu a olízl se rtů zbytek žlodku...u výlohy se zastavila žena s opařeným obličejem, kontrolovala jak vypadá, šla na dnešní pátý pohovor...něvěděla že ji vidí...sklo bylo zakryto reklamou na nový telefon Iluzia xaoxin...odvrátil obličej.. a dnes nedal tuzér...do práce už dnes také nešel, neměl po tom všem náladu kohokoliv přijímat....šel si zastřílet na terč

můžeš si to opsat a dát do peněženky, jinak to zanikne...ale nebuď pak nasranej, až ztratíš peněžerku...a nebo budeš mít tu známou prekérku s hovnem

právě jsem ti to daroval ale opiš si to s celym tim dialogem a pročítej si to v tramvaji než bude hořet

a mysli, prosímtě mysli na to, že v ní s tebou nemůžu zrovna jet...protože jsem se stal chovatelem slepic a musím celé dny čekat na jejich ovulace, abych nakrmil dítě a ženu, chodím po dvoře s nožem, a boty my nějak okoraly, to abych si nezničil sváteční oblek, uklouznutím v hovnech...společně však očekávejme jaro a s ním přijdou slavnosti jara, které připomínají, že tak jako má všecko počátek, tak mají věci i svůj konec, a dnes je tu zrcadlení těch slavností

scházíme se pro to pak u ohně, protože v něm se zrcadlí celé to kolo v jednom okamžiku, a nedonutí nás ani k radosti, a a ni k pláči, pokud budeme bojovníky, můžeme však tančit a nebo se oddat pláči pokud víme, že nás to potěší a nebo to bude léčit

 

až si budete myslet, že někoho nechápete, nebo že je něgdo magor, nebo že je něgde nějaký problém, strčte si nasliněný prst do nosu, a stoupněte si na pravou nohu,a zhluboka vydechujte, v této poloze se to dá zhodnotit daleko objěktivněji...samozřejmě pro ty co už dávno mají čapku barona prášila to neplatí



 

 

chtěli vyrýt do země něco posvátného
to ta závist když spatřili bezčasovost mohyl 
chtěli vyrýt tam své jméno
aby vydrželo na dýl



 

 

vždycky jsem miloval tu představu
jak mezi hovny najdeš zlatej prsten
ten krásnej vobraz pošetilosti
A tys ho zatim vždycky ztratil
ale zase tě ta práce baví

 

 

 

29.10.2017
Amazon svět

už nás vidím v autobuse
jak zpopelené tváře jimž zmrznul úsměv
přes kresby mrazu vyhlížíme zbytky krásy
v tom zmrzlém ránu dýcháme na sklo
abychom vypomohli v předvánočním shonu
abychom odevzdali srdce
nebo raději ho uschovali doma
rozsekali, zpili, ubodali znova
než vidět tu hlínu v haldách a rakovinu
buldozery dempry a kultivátory
co šlehají do krajiny další kontury průmyslové zóny
a vytváří nový vhled 
amazon svět
není ti do zpěvu ráno jak mně
po celonočním flámu, vím to
a nemysli já srdce mám tam venku 
tam na betoně a v štěrku
abych moh vypomoct vám v tom předvánočnim shonu
uvést vás do světa amazonu!

24.10.2017
chvála zlatého dna

vždycky jsem miloval tu představu
jak mezi hovny najdeš zlatej prsten
ten krásnej vobraz pošetilosti
A tys ho zatim vždycky ztratil
ale zase tě ta práce baví

24.10.2017
Do krajiny mezi ostružiny

vítr už roztřepil vlajky igelitů ve větvích
jako svodidla teď plají podél řek a v polích
vlasy ti nalil do očí až si se musel zarýt prsty do ní
mezi suchou srhu a třtinu co řeže jak nit babiččin knedlík
nikdo, tak nikdo v tom nekonečném tichu svistu
ani bič a krůpěj krve nepromluví k suchým listům
mezi kopistu a místo kde trpí kristus 
do hrozivé změny kde nezmůže nic ani lotos
pojmenovat a očistit ten kolos co vtahuje ti ruce do trávy
a pak i vlasy a rukávy a kolena vkleklá jak do bažiny
pak zmizí i tvůj černý šos zbude jen suchý pýr a rákos
i ptáček s jeho hnízdem jež se pohupuje rozloučí se
pak ještě chvíli v něm chci být než ho vítr rozcupuje
do krajiny mezi ostružiny

15.9.2017
záď nářků

zase ji tu líbám 
že vzejde z toho zázrak
že otevřou se oblaka
nejsem tu sám
kdo leštíme jazykem modliteb
a slinami na rtech
a krví a potem z čela a pejzů
možná sejdeme se se svým odrazem
až bude zcela rozluštěn
až bude rozleštěn
a pochopíme, že líbáme
záď nářků

15.9.2017
Polykání světa

Při pití piva 
polykání světa
to z vnějšku do nitra 
a to z nitra zpět!

15.9.2017
Strach

Víš, pomoh bych ti zvednout
ale ty bys mě vzal s sebou
s sebou bys mě stáh
jsi můj bratr 
zůstáváš, že nejsem vrah
zůstáváš že tě mám 
jsi můj bratr, můj bratr 
nejsem bratrovrah
proto jdeš se mnou
Jsi můj bratr Strach

10.7.2017
zlatý řes
svět jest ustrojen z tvárnic, a ty světla porůznu odrážejí
zlatý dřez, v tom omývali své štětce ti nejlepší malíři
...aj i básníci svá pera
nevěstinec svět
je sestaven z vět a ty se prostorem za světlem košatí
až už je všude přítmí jako v lese
jen světlušky na blatech už střeží pointu
jsou to majáky všech poutníků co kráčejí od role k roli
od rokle k rokli
než snad v rašelinu klekli
a kdo se moc nemrskal, tak kráčí dál
aby vykřičel, že svět jest sestrojen z tvárnic
na nichž si kdosi brousí svoje štětce
to je nářez!
12.5.2017
svatý vobrázky

tak čau, ať ti někdo dá pusu
třeba lahev s vůní citrusů
no dobrá, du se dívat na svatý vobrázky
taky kněžka se tomu dá řikat tý hře
nebo ale taky bláznovství a pošetilost
ale je jaro a támdle visí houpačka, a vedle je rybníček
a kaluž bláta
mám nový boty
co mi koupil táta
sem si je zul, ale pak si je vobul nohama, když volala nás máma
už se stmívá
jak sakrální krásno
voní pupava
a koňský trus
teče potůček a jeho blůs
hraje mi písničku života
co zní za šera  jako tichá  rozmluva lidí
když sedím a hlídám splávek coby tichý blázen
a vzpomínám na hřbitov
že takhle mluví snad ti kdo tam leží
13.4.2017
karabina

jsem karavanou

v nohách mám tisíc mil

paty ztvrdlé

náklad na ramenou

jsem karabinou

rozhoduji o životě a smrti

horolezec je každý

kdo stojí před zdí

plukovník přivřel oči

a rty se mu chvějou

zatím jsem pevný

jsem šátek na očích

nasáklý potem

zastírám svět a saju slzy

jsem kouř

deru se do plic

špatně se míří

nesu je na ramenou

tvrdne ve mně krev

co vytéká hlavou

 

13.4.2017  (upr. 2.5.2017)
hořící strom
už dlouho nic nenapsal
ale teď, když mu ta děvka kouří pod stolem
cítí se jak zasaženej strom
jakoby zasazenej bleskem uprostřed letní bouřky

ke kerýmu přijdou lidi

aby ho uhasili

a člověk aby jen tak hleděl

kterak se čistí

fakule poznání na rukou

a vědomí nad korunou

šťastné z pohybů světla

nad hladinou viděného

teď když mu ta děvka kouří pod stolem

aspoň záblesk starodávného světa

aspoň pohlednice z ráje

už padají jiskry a zhaslé kusy listů

za kabát člověka

do domů lidem

teď když mu ta děfka kouří pod stolem

je naděje že to všecko schoří

a člověk bude konečně šťastný

 

 

 

13.4.2017
koukat jen tak do plamenů

uprostřed ničeho hledání něčeho
tam kde poznání jen tupě zírat
s myslí zastřenou poznáním poznaného
koncepty bláznů a zlatokopů
je jaro
proč jen tak nezírat do ohně
koncepty konceptů
syntéza
oblaka 
podojit oblaka jako nebeské krávy
pán tvorstva zasadí zajíčka do travky stejnotvaré
pán tvorstva vzešlý z fašizmu a zla tohoto světa
nepouštět světlo neabonentům
rezident je pán tvorstva
hudba nesmí mít řád
ani postel
ohěň 
odkreje masky
ty si prase já zas taky
vytetuj, tak vytetuj mi číslo
čeká na to zákon kopí
dokud neuvidíš díru skrz člověka
neuvěříš na krista
jenom na smrt v kříži
před nímž sedí žába na prameni
černoprdelník i osvícený panovník
co posílá ti poradce všeho druhu
za třicet stříbrných
necháš do nich bodat
a když né, zakážou ti koukat do plamenů
vyženou tě od ohně rezidentů
ježíš neumřel na kříži
nedívej se na ten kříž
nedívej se na to logo padlých andělů
dívej se do plamenů
ježíš žije s elvisem v hollywoodu
za třicet stříbrných
ještě pět minut nech hořet plamen
přilož trochu koupenýho dřeva
do koupenýho vohně
vzpoměň si na zaď nářků
na komplexy všech vyvolených a zapuzených
koukat jen tak do plamenů
může dnes už jenom ďábel
vyškrtli mě z rezidentů
odnes sem si domů plamen

4.1.2017
di Trevi

viděl jsem holuba co přistál u kašny, bylo na něm spousty much, jakoby bez křídel 
a sama ta fontána byla jako ten holub, kolik lidí bez křídel přišlo se dnes tísnit k di Trevi
ti lidé neviděli let toho holuba ani padající vodu, jen se drželi zuby nehty peří
aby z naznámého jim důvodu zkusili zaplnit prázdné místo v jejich srdcích


to místo bylo jako kolek, který ti chybí
to místo bylo jako ztracená paměť
to místo bylo jako vydloubané oči
to místo bylo bolavé a mrtvé


prstem lhostejným vstrčeným do toho místa tápajíce zkoumali tkáň a 
 z čeho je složeno
Prostor ohraničený maskou a vždy z vnitřku dostali se zase na povrch a na počátek
k mastnému jídlu a mrdu lacinému jak zažloutlý list na podzim v blátě pod bukem
a z nenacházení zas sklouzli k hovnorovným žvástům ke svému peří a jak být přichycen


k místu co je jako kolek, který ti chybí
k místu jako ztracená paměť
k místu vydloubaných očí
k mmrtvému místu a bolesti

26.12.2016
za určitých předpokladů

papež s prezidentem národů
jenom pohonci pomateného pořádku
který nikam nevede
snad kromě toho se dosyta nažrat
a nechat se masochisticky připoutávat a bičovat
tou sviní kerý se říká dneska svoboda
nebo jejími sourozenci Dosahování Pokroku
a Hledání Viníka
tento způsob života je jenom potlačované říhnutí
což každý pochopí je zcela zbytečné a bolestivé
i když následky to oddálí, a však umocní
kdo vlastně kdy první přišel s myšlenkou že ve společnosti je třeba neříhat a neprdět
mezi další podobně sebemrskačské nápady může přijít i zákaz vyměšování za masivního přijímání potravy
pravda, proti gustu žádný dyšputát
tak mi alespoň dej malou místnůstku se zámkem
a někoho koho můžu nenávidět
svaž mě do svěrací kazajky názorů a postojů, konvencí a zákonů, říkej tomu třeba nový pořádek
dovol mi jenom to co je zdravé
dovol mi se za určitých předpokladů rozmnožit a to dítě
mi dovol, za určitých předpokladů, vykoupit z otroctví
nebo lépe dovol mi vykoupit to dítě do světa se zmírněnou ostrahoum za určitých předpokladů, moct ho nechat vychovat u nějakých vojáků co ho naučí hezky sedět a plnit příkazy, za určitých předpokladů se moct podívat na strom pod oknem ve dvoře
za určitých předpokladů by mi to mohlo přestat vadit
to bičování a trhání masa
za předpokladů, že začnete srdcem

26.12.2016
jasná a celkově přijatelná pravda o podstatě vesmíru

nejjednodušší a celkově nejpřijatelnější
a tudíž nejpravděpodobnější verzí jak pochopit tento svět
jeho smysl a trvání
je, že vše je jedno obrovské mamutí střevo
a my jsme součástí jeho klků
pak by bylo pochopitelné, že mamuti ve skutečnosti nikdy nevymřeli, jen jsme změnili pohled na ně
a tak se změnila i naše funkce v mamutím vesmíru
vně je chlupatý
úplně vidím jeho dlouhé kyjovité kly
které se tyčí do pralesa hlubokého vesmíru
zadupává tento celé světadíly ve svých šlépějích
ano, jaké máme štěstí že jsme součástí tohoto obrovského zvířete
ale najdou se i tací, kteří se odvažují nabývat přesvědčení o své velikosti, nebo snad dokonce nadřazení
tací kteří ničí svými kročejemi celé mravenčí světadíly
bez kousku studu, bez uzardění odřezávají kusy země
aniž by je alespoň na okamžik napadla ta zcela jasná a působivá pravda
že jsme pouze součástí obrovského mamutího střeva
a je naší povinností vstřebávat jeho potravu
posunovat ji dál a bez dechu a neochvějně být pokornou součástí peristaltiky toho tvora
za to se nám dostane tepla a energie
potřebné k přirozeným nám pohybům
přesunům
trávené potravy
nemůžeme zadupávat celé světadíly jsme li součástí tohoto mocného střeva!!!

8.12.2016
Za miléniem

Kdekdo říká že nejlepší je netrpět
Ale co si pak oblékneš až přijde
ostuda
Že nejlepší je prožít život jako beztvarý
Ale z beztvarých sline se mohutnější obluda
...
Že prý přejde tě smích až nebudeš
mít
Kam se skrýt
Ale není sned lepší smát se vyhnán a
všem na očích
Uprostřed světa který je rozdělen
Smát se jako nepatřící krajina
Mezi meze které někdo vlastní
Rozkročit se jako otčina
A smát se jak se tě snaží dobýt
Dokázat kdo víc se rozpíná
Nakonec za miléniem až oni změní
se v tečky a čárky
Ti rozumnější v bytosti na čtvrtkách
Budeš ty ten kdo je i s papírem spálí
Vtáhneš je k sobě do klína

8.12.2016
Na jazyku žíznivých

Nejlepší chleba je po kapsách
Když se prohledáš
Kam sis ho dal na horší čas
Ztvrdlý a kořeněný tabákem
Když vaří hlad
...
Je každé sousto svaté
Kuchař
Co míjí marnotratné
A vaří pro ty co mají svíčku v dlaních
Pokrm všech svatých
a potrestaných
V dobách kdy z kumštýře se stává pornoherec
A z pokrmu pro potentáty pouhý žvanec
Nejlepší chleba je po kapsách
Když se prohledáš

...a nejlepší pivo s pěnou dní
Na jazyku žíznivých

27.10.2016
Nesmrtelnost

Těš se na smrt, pohrávej si s myšlenkou na ní
ve chvílích ticha staň se mrtvolou 
jako dítě stává se ve hře svou postavou
v dýmu najdi útěchu
V každém tabáku pozoruj jak vzniká
pak každý okamžik svatý potrvá životem nezničený
vždy budeš na počátku všeho, jako mrva
Předem zničený budeš svěží pastvou
která trvá

27.10.2016
Darbuka

Bůh je soustružník 
s dlátem v mísu tvou
ubírá aby pronik
strukturou hrubou
tak uka cosi cosi
za materiál
tak dej se poklepat 
abys hrál 
jak dokážeš být dutý a tenký
odolný a přitom křehký
tak uka cosi cosi
za materiál
Bůh je hráč, je rukou
nad tvou darbukou

27.9.2016
Během chvilky je vaše dítě jako ze škatulky!

A tak jsem vynalezl dětskou pračku

Je to jednoduché

Dítě zapojíme do postroje

Postroj připneme do bubnu pračky a dotáhneme všecky řemeny tak, aby dítě bylo ve středu bubnu v každé poloze

Dítěti protáhneme hlavičku dvířky a nasadíme nákrčník

Dvířka zavřeme a nákrčník nafoukneme

Je dobré už před tímto krokem nasadit dítěti kuklu a zapnout zdrhovadlo

Protože, živé, dítě již začíná být neklidné

No a je hotovo

Uchopíme kliku a roztočíme buben

Během chvilky je vaše dítě jako ze škatulky!

 

19.9.2016
Z korespondence o lišejnících

To ste zasejc objevil ameriku, Vy kolumbe boží, Vy hovado :)

ale dobře tak, neboť nejsme jediný čitatel, a nebudu zastírat, že i já si rádo počtu o "nových zemích" 
....a hlavně dobrodružstvích místních

Inu...
já mám jeden lišejník mezi prsty, druhý v oko se usadil
pak taky jeden v zadku hnízdí
další vlezl v dýchací cesty
jiný pak v podpaží mokvá
zatímco na kolenou jeho druh se odírá
člověk je tou ztuhlostí prorostlý, až těžko se dýchá

jistojistě je krásné holdovat lišajníku
ale považte, snad proto se lišajník "oddělil"  člověka
aby jím se povozil a z kůry zdrbal
a okořenil sobě tak jeho tisícilaté skvění
můžeme se lišit, ale v čem se pak budem lišit?

já tvrdím, že dosytosti je třeba užít tělesnosti naší bytosti,
než pak k stáru, až sama voda vědomí z mladé bystřinky plné kamení a pěny
kolotání a šustěny syčící
změní se v moudrou a plynulou řeku, která si váží i toho lišejníku.

Nejinak tvrdí mudrc, když říká:
Kdo chce kam, pomožmemu tam,
jednoho pošli vlevo, druhého v pravo
sotva na tom záleží, když takový stále něco vně hledá
takoví něco pod nohama hledají, až si nakonec stejně do hlavy narazí
a v nestřeženém okamžiku v hovno vstoupí
a princeznu jim stejně vyfouk Jiřík co míval vidění a rozuměl řeči zvířat
ten to všecko prokouk

pravý učadník ten si sedne k nohám a čumí do kouře co se bude dít
neb, takový, kdo je již připraven ví, že Mohemed k hoře zbytečně by se namáhal,
když pohyb hory, ač sotva znatelný se zdá, sám přikluše pod nohy poutníka lišajníka.

2.8.2016  (upr. 19.9.2016)
Z oken na vás budu chcanky lít

Z oken na vás budu chcanky lít

co v noci sem poscháněl

Protože takhle rozlítit

mě muže jen tenhle ruch pod oknem

to troubení a vrkot

to řvaní a dohadování

Z oken na vás budu chcanky lít

já a muj kokot!

2.8.2016
život je třeba svoboda

 svoboda je těžká věc, to si člověk musí zasloužit v týhle době, nejde přeca aby člověk byl hned svobodnej, to by toho potom zcela jistě zneužil, jelikož by si toho nevážil asi tak jako si člověk neváží že je zdravej, dokud nejni nemocnej, svoboda je nejtěžší hlavně ve chvílích kdy si člověk může dovolit uplně všecko, no to poak zjistíš že je spousta věcí kerý si nemůže dovolit, a třeba ho napadne, že největší svoboda je v tom nedovolit si už vůbec nic, nebo jinej zas je nemocnej a pak se uzdraví a váží si každýho okamžiku, že může bejt v kině, že může žužlat sousto, což nejni ale nic jinýho než oběŤ
architektura současného vesmíru vskutku připomíná prdel, po stranách jsou dvě nabubřelé poloprdele, které představují dva antagonistické tábory, které tu a tam svými stahy hýbají vesmírem, mezi nimiž je ukryta ta pravá podstata a prazdroj veškeré hmoty. Tam se rodí obří lejno nápadů, pocitů, emocí, nebo snad pravd, tvrzení, zde vyvěrá na povrch domění, tušení , nebo snad jistota, zde je cítit klid, a těžké dusno rození, je zde to paravé podhoubí pro uvědomění si hmoty a jejích jinotajů, jako je nemožnost ji prostupovat, a nebo naopak, možnost jejího hnětení, změnu formy, ale dokonce i obsahu. Právě tak jako například můžeme snadno zaměnit například ruskou vlajku za americký kus hadru, dohodneme li se tak, dá se libovolně měnit poloprdelí, jejich významů a symboliky, a to jak celých stran, tak o jejich částí a okolí.
nejhorší jsou nactiutrhači, patolízalové a přisluhovači, taková verbeš si žije na okrajích zmíněného něčeho a vesele si tam lebedí opakujíce všecko co z nitra zaslechnou, jsou horší než vopice.
od těch dob, kdy z nitra dávají přímé přenosy, se ty patolízalové shromáždili okolo těch beden a tam zhurta povykují, poskakují a buší si do stehen a na hruď, šourají při tom varlaty o koberce za vzniku mohutného šumu, který přehluší krátké depeše a jinotaje skryté v jindy tak monotónním ruchu, které občas leccos mohou napovědět o životě tam, kde končí koberec
 jenže co by to bylo za vesmír, kdyby v něm nebyl skrytý padouch a na straně druhé ten hodný moudrý ďěd, šedobýlý, s vousem. Kupodivu padouch je také moudrý, ale neříká se to nahlas, jak jinak by bylo možné, že jejich souboj trvá tak dlouho? že v hovnech na rynku života stále zápasí nahé tanečnice v blátě, pro radost přihlížejícího obecenstva, za zvuku nefalšovaného fandovství, polykání zvěřiny, šumění sektu a mlaskání stříkajícího tuku v záhybech kůže papalášů a jejich milenek, za zvuku praskání lebek těch nejvybranějších vepřů, sání langust a ústřičích obsahů. Není nad tato kola roztočená, že svistot je slyšet v každém boltci, kde se po vzoru svého pravzoru stáčí do malých vírků, které stymulují a konejší mnohdy uspávají a jindy zasejc ženou k tanci a podvolují k mrdu a páření. Tato kola, milý příteli, jsou tak velká a točí se mezi sebou až nelogicky, v převodech podivných, kvantových, ž není snadné rozplést jejich řeč, rozkódovat a pochopit co strojí ta kola, tu velkou past života, tu řeku hoven a ostrovů radosti, tu stoku šumící kokakoly, kde všichni plavou v rauši s vybělenýmy zuby a ulepenou kšticí.
slyšíš? slyšíš? ano to je ten zvuk, zvuk rozvášněného davu, zvuk techna a blikání majáků, tep právě vdané mrtvoly se smrtí je ještě vidět na chodníku, zvuk střepů a jejich lomů, zvuk signatářů hluku... a jinde zase strom jako symbol klidu a míru a spojení světů. tam kde není strom, tam končí láska, tam kde není pták v tom stromě, končí budoucnost, tam kde je jablko nakouslé vadne a hnědne až shnije...a zase ten štěkot rychlosti všech proklatých patron, těch nástrojů pokroku, pravdy a míru, však za každej strom, jednu lidskou duši, za každou rostlinu jedno dítě, za každýho ptáka jednoho anděla, a za každýho člověka samotnýho boha.

31.7.2016
samet

dopil jsem čaj
mezi svetlicemi a sametem 
vrní proud
jen na skok tu jsem
a hned zase loučím se se světem
zavrní proud 
čaj se dopije
zazní alikvót
spolkne ho samet
ledva bys řek sex
život na zemi
je známka panku, zdá se mi
tak na co ruce
na co paměť
soustředění
když zavrní proud
někdo srkne
zazní alikvót
co spolkne ho samet

29.7.2016
Ze života

luboš chtěl si štrejchnout
ale v kalhotách měl jenom nůž
a tak hledal příležitost a nějakou oběŤ
na pouti jí opil 
nechtěl aby křičela
pod pódiem 
u motoru a olejem nasáklejch klínů
u prochcanejch zdí od kolotočářů
si konečně štrejch

28.4.2016
Stolker

tydle prchavý touhy

sou příčinou utrpení

jako ten jeden

zamiloval se do holky

kerou znal z gymplu

furt vo ní mluvil 

ona má starýho

a mámu u policajtů

psal si s ní na fcb

tři roky jí miloval

kvůli ní vyřezával šablony z kartůnu

a stříkal sprejem nejdřív ajnštajny, pak lišky a malý prince a pokémony

před její vokna, na zeď

časem tomu věnoval hodiny práce

vyřezával celý fotky

tříbarevný

"kvůli ní"

tříbarevný fotky z evangelia

a vona ho udala

pětihodinovej výslech

stolker?

prej se bála

prej se ho bála

ale neřekla, že si píšou na fcb

on je jeden z nejhezčích lidí co znám

čeho se vlastně bála

ta platinová blondýnka s drápkama

toho že někoho skutečně inspiruje

toho že jí někdo miluje

toho že je tu možnost lásky, aniž by byla s fízlem jenom kvůli penězum?

bude jí dál milovat?

zase znova jí to odpustí

jako pes

bude stát

a nechá se škrábat

nebo ukáže zuby?

a ukousne jí hlavu?

svojí inspiraci?

17.3.2016
různý

nepij to mlíko z jabloní
co z jara kape do mladé trávy
i když tak krásně voní
že milují ho krávy
co dělá kruhy při brouzdání koní
a boží čeládka se jím kojí
nepij to mlíko píšu ti sem
jesi nechceš stát se Priapem

J.V.

 

vytrhal jsem sentimentální struny
zbyl jen korpus, na něj klepám prsty
a ty a tvoje prsy mezi trsy
hledáš ústa mezi vousy
abys mohla dát mi novou sadu
strun co jakkoliv je napneš k inštrumentu
zase budou naladěný do chóru sentimentu

 

Nemužu uživit svojí ženu a dítě
A to je smutné
Je to jen proto, že nechci zabíjet
víc než je nutné
Odejdu do lesa zapadnout
nechám se listím
Zahořím, jsem suchý jak troud
sirkama chrastím
Žena svěří se jinému muži
Boháči se jí klaní
Dítě snáz se v chudobinci nají
Stejně je od počátku státní
Jenom země ještě žije v pravdě
A oheň, vítr i voda to ví
I němá tvář a divá květena 
útočiště prodané
člověk pad v společenství zrádné
co sám netvořil ničí a peněží
Odejdu do lesa zapadnout
nechám se listím

K čemu ruženec, když máš prsty a palce mlýnku
K čemu kostel, když jsou tu hory a les s perspektivou kmínků
K čemu zmenšovat svět pamětí a zrychlit vzpřímením cest
Když je tu věčnost a v ni se dá zrcadlením zabydlet
K čemu svaté knihy, mudrci, popové, k čemu eucharistie
Když jaro, leto, podzim, zima tu je!

25.2.2016
Moc jim věříme

 moc jim věříme, že se ten voheň na náměstí měst nedá dělat, moc jim věříme, že je hřích nechodit do práce, moc jim věříme, že se nemůžeme místo práce starat vo záhonky se zeleninou ve městě, moc jim věříme, že je správné platit nájmy, protože oni si na to taky museli vydělat, moc věříme, že my pracujeme a tak taky jednou budeme bydlet a nemuset se vykupovat, moc jim věříme, že je potřeba jít na úřad, moc jim věříme, že je potřeba mít někoho pod sebou a někoho nad sebou, moc se jim svěřujeme, moc jim věříme, že je potřeba se vo někoho starat, neco nahlašovat, moc jim věříme, že na to nemáme, moc jim věříme že něco je "jejich" a " moje", moc jim věříme, že jednou bude líp, když to necháme tak jak to je, moc jim věříme, že pravda a láska zvítězí, když si to budeme opakovat, moc jim věříme, že svoboda je práce a peníze, moc jim svěřujeme, moc jim věříme a sobě, sobě nevěříme, moc jim věříme, že nahota je ostudná, moc jim věříme že saty dělaj člověka, že bez šatů nemáš kapsy na peníze, moc jím věříme, že je potřeba odborníků na cokoliv, moc věříme těmhle našim novodobejm šamanum, co neuměj léčit, ale jenom trávit

...ale my to tak nenecháme a proto jsme tady, milí andílci

23.2.2016
J.a K.

Viděl jsem je z tramvaje

Když sem jel fárat kapitalismus

Stáli  na rohu ulice

Byli jak starý blůs

V dešti jak zmoklý slepice

Na svou lásku zapomněli

Protože každá má život jepice

Jen ta nejcennější včely

19.2.2016
Dnes se překonávám

Dnes se zase překonávám
je neuvěřitelné jak se vždycky pravá noha dostane před levou
která si to nenechá líbit a takřka okamžitě pravou pokoří
jsem tím zaujat, že po pár minutách zapomínám na okolí
a vkládám energii do stále většího zápasu
nakonec běžím
a už ani nevím kam
rukama máchám
právě tak jako nohy, bojují jako lvi
musím si pořídit pás
neboť tato hra mohla by být nebezpečná
Dnes se překonávám

19.2.2016
Taková ranní představa Sergia Canavera

mít místo úst ruce
a místo rukou ústa, 
moh bych to do sebe hrnout ze dvou stran
mít místo řiti nohy
a místo nohou řiti
moh bych srát za chůze, jsa neposrán

19.2.2016
Bunkr, variace na Doupě

tak jsem si konečně vykopal základy protiatomovýho bunkru
bude jenom malej, ale i tak mi to zatim dalo celkem zabrat, protože takovej bunkr musí bejt dost hlubokej
dost blbě se do něj leze
a ven to jde ještě hůř, někdy si aš řikám, když tam ležím a hledím

skrz perspektivu zužujícího se obdélníku země na nebe

že to snad ani nemá cenu lízt ven
že stačí jenom počkat na větší déšť
ale pak se znova seberu a vynáším další kýble zeminy
aby byl bunkr bezpečnější

19.2.2016
Už zasejc vo proletářích, ale co nám zbejvá

Ne že bych nevěřil že moudrost

přijde z vesmíru

že Bůh osvítí zemi jasným světlem

poznání

A mocní zví, že majetek je váže

budou bratry s proléty

Však pro jistotu bych pár mocných

lásky

poslal do bezpečí do věčného

bunkru

A jiných pár co ještě neprohlédli

prací strhnout rolety

Do klidu kláštera průměrnosti

Snad do pralesa nebo do poušti

Aby se tam ve volném čase věnovali

běžným malichernostem

jako venčení psů stáří a omývání

malomocným kostem

A možná dřív projeví se blahodárná 

síla světla

co z vesmíru padá na lid

aby ho pozdvihla a nebo smetla

13.2.2016
Léto mládí (Adolfu Formanovi)

Apoštolové našich dni

střidají se mezi okny

Nedávno ještě stárnul sníh

Dnes obilí zlátnou lokny

Tam co jsme dnes my

Budete i vy, piše se na zdi

A každodenní shon ve tvářích

Vepisuje nové brázdy

Johoho! Bujaře zní dnes tvůj hlas

Zítra chvějící rukou k tanci

Hůl držet zas

Včera bůh, dneska ďas

Koukolem vodí nás

3.2.2016
road show

dneska sem jel trambají se vskutku vybranými individui
děti také věří že jejich hra je skutečná
a co teprve paní v bance...
a jezdci trambají
tváří se tak vážně
je to jízda
nechci zklamat i já
napružím své tělo, pohled upřený v dál, jako když máš v řiti anální kolík
asi se stanu obchodníkem kávou po trambajích,
neb, zdá se,to je to jediné co chybí v tom divadle
...a pivo, pivo ve skle


popkorn ne, je to nehygienické a mohl by se o něj někdo pořezat

28.1.2016
politika

dnes sem slyšel v tramvaji utržky rozhovoru

dobrý den paní malá...

jak se máte...

...co vaše cera...

...

topolánek, tak ten teď dělá v charitě, ošetřuje zdarma a dobrovolně rány nemocnejm...

...jó, nečas, ten se taky polepšil, prej se věnuje starým lidem, krmí a přebaluje babičky v hospicu

hříšníci dou do sebe...zachvíli budem se mít jako v ráji, když to s náma všichni budou myslet takhle dobře...

jo a ten lux s grosem, tak ty už prději do hlíny...

no

30.12.2015
Novoroční

Venku hučí jakýsi větrák

Na stromech

Mých přátelích ze dvora

Již není jediný list

Z pavlačí visí prádlo

Neplápola

Osamělý kouř stoupá z okna

Míjení je ten kouř a jeho dotek

V nějž mění se list eukaliptu

Přijde nový rok a...

Kouř našich dnů

V dálce plane hvězda

Kamsi letí aeroplán zas

Já nemám žádný plán

Jenom ten kouř v nějž mění se čas

Načnem nový soudek

V tom kýčovitém nokturnu

Ještě páv a podladím strunu

Do zvuku dalších strunek

I ten kouř mi utek

Jak to vždycky dělá

Nedopalku včela letí dolů

Venku hučí jakýsi větrák

I ve stromech

Mých přátelích ze dvora

30.12.2015
Salám a Clejku

Říká si falešný svatebčan

S kručícím žaludkem

Již dlouho nás nikam nepozvali

Kde jsou všecky ty rauty?

Kde je hudba a dámy v róbách?

Kam zmizela ta Zá-bava?

Kam odteklo všecko víno a sekt?

A zdvihl cigaretu

Špatně dokouřenou

Co odhodil ňákej pták

Co se lek, že ho někdo uvidí

Jak kouří na refíži

Kdo by to řek 

Člověk se bojí ohně

Nebo s tim zrovna sek

Už dlouho nás nikdo nikam nepozval

To zní jak titulek

Dal bych si aspoň salám a Clejku

 

30.12.2015
Rybářská

Octl se ve víru dní

Jako houba s octem na konci kopí

A to náboženství

Tak dušné

A zadýchané

Vytrhávalo ho 

Z trvání

Svými závoji

A šálou

Za háky

Co měl v očích

A v srdcích

Jako ryby sportovních rybářů

Kteří se líbají s kořistí

Aby celý svět viděl

Že jsou to oni

Závodní rybáři

Pouštějící jen ty největší kusy

Cirkusáci se smyslem pro tyjátr

Na vodě kruhy

A vybyvení za tisíce

Jste jako děti

Křičíval

Do víru dní a jeho kvílení

Krmení holubů je taky eucharistie

 

21.12.2015
Zápisky kolemjdoucího

Moc a volnost zvítězí nad nemocí a nevolností!

Ovšem co na to příčina nemoci, jak k tomu přijde...

Táhni zlá opice!


Individualismus je dobrý pouze do té doby než začnou všichni srát na jednu hromadu, to je pak katastrofa!


...natožpak žrát, nenasytně žrát.

 

 

 

 

18.12.2015
Fantastický příběh ze života

Ta dáša je fakt kráva

řikala že mi dá 

a pak se opila a líbala se s Tomášem

A o Tomášovi sem si to taky nemyslel

že je takovej sketa

když řikal že je blázen do Lucie

A chtěl by s ní šukat

Naštěstí se včera Tonda rozešel s tou monikou Tlustou

Voba sme byli na baru zhrzený

Tak nechal sem si to vod ní udělat pusou

18.12.2015
Trdlo

Ve stánku točí se trdlo

Křupavá kůrčička, akt ohně

tady máš milý turisto

Za tři eura drobné

pozdvižení v cizí zemi

zapij pravým svařákem

A pak v historickém voze

nech se táhnout hnědákem

následně snad v úctě k tradici

vozkovi škvárou naplň rukavici

Ať večer v hotelové posteli

po kvalitní večeři s bílým vínem

a pár bodrých slovech s pinglem

co ledva zajde za roh už se ti směje

za tvůj tuzér

můžeš blahosklonně si přiznat

že řádně procvičils svůj sociální sval

ty kultúristo

 

18.12.2015
pochvatu

Je neuvěřitelné jak se člověk změní

když odstraní rozezlení

náhle vidí spěchat kolem

ty kdo dříve stejným krokem

chvátali

Je velmi kouzelný pak pohled na svět

když v nitru není bujný střet

jsa sám středem s výhledem

kol a kolem

do dáli

v mracích čas má cosi hledat

fantazií nitro lechtat

v nezmarnosti chroustí

svojí mysl brousí

kdo seznali



 

16.12.2015
triviální poezie, a ještě k tomu sprostá

Když se básník opije

vyndá si ho ven, pyje


ten kdo básně neskládá

přehřeje si čúráka


toť vše

 

16.12.2015
perly sviní

Házím perly sviním

Když vidím,

že se jima neuživím

16.12.2015
Káma Sútra

rád se shlížím v zrcadle světa

ze mně třasem čistím svůj kabát

pod zarostlou tváří chodím hladce oholen

v bujné kštici tonzůra vzkvétá

víš, rád v náprsence rudý karafiát nosím

i v botách z kůže cítím se bosým

a v nose průvan dechu svého

udržuji mého psa živého

široko daleko kam aš je

než prošoupu své kamaše

co káma vede projdu vše

abych pohostil oka svého baviče



 

16.12.2015
Přátelství s Laurou

Ejakuláty vašich myšlenek se zhmotňují nebývalou rychlostí

Američani testujou neviditelnou loď

Zrcadlový mrakodrapy se chytají nebe

ale k řece dojdeš už jenom od moře

Když překonáš přehrady pomocí ledoborce

Automat na pivo si s tebou popovídá

když si stáhneš Lauru do telefonu.

Ale já si taky přeju, aby všechny hovna světa

zaplavili tvůj openspace

A nálety už byly jenom rozsévaný větrem

Jesi budeš chtít do nebe

Můžeš si vylézt na ty topoly

Třeba tě pak napadne

že je lepší mít oči dítěte

ty tak nebolí.




 

16.12.2015
Na cigáro

Si se dnes vyfiknul Járo

kabát tvídový, co de zas do módy

v koutku žváro

Ani tě nenapadlo, dnes ráno

že sou tu problémy

že tvůj pes nedostal žrádlo

že soused si za něj koupil nový fáro

a snad ze zvyku

snad z lítosti

snad aby to ututlal

pozval tě, dnes ráno, na cigáro


 

16.12.2015
co jsem mohl vidět, když...?

Ten klid byl tak jemný,

až padaly do tváře vlasy snů,

co našich dnů snímají tíhu.

A bolesti rozpouštějí úkladné,

v lavoruplném, bestiálním tichu,

bublin a koster vybělených, s šestkami na lících,

jen tak

a bez činnosti.

Jsme bytosti usedavé,

s rukama vklíněnýma

do zástěry tmavomodrého nebe.

Dřímáme v rukou nevědomé,

jako surrealistický pes obojek svobody.

Ty bezdětná matko všech plev,

se závojem dokonalosti a plédem bezestudí, 

konejšíš zdvořilé děti sílou jejich zvyku,

pomatené chtíčem a dusným pachem kurvích klínů.

Zadrž!!

Ten klid je mocnější než ty 

i když v penálu pro opilce držíš tělo v šachu.

Tulák je ten pes, po hvězdách,

bez pazourku, po zubatých horách,

snědených sluncem za rozbřesku.

V travách schoulenci, jsou znamení kruhová.

A čitetel vidí jen rovně.

 

7.12.2015
hepient

Zjevil se mi anděl

A vyjevil mi náboženské pozadí

bylo tam smradu

jako v cařihradu

A toho zmaru

Pak jsem si všimnul

že každý jeden

V sobě drží a skrývá

Semeno

A chybí jen touha

vyrůst z těch sraček Ven

a projevit se v prdeli hoven

Svým lotosem

Ze smradu rozklíčovat vůni

A v hovnu spatřit jen zlý sen

hle, hepient

27.11.2015
27.11.2015

Když se Jerremi probudil

Uviděl sníh

Ale nebyl to jen tak ledajaký sníh

Byl černý

Nebylo se tedy čemu divit

Když po nástupu do tramvaje

Nejdřív začal nervozně přešlapovat

A pak už se neudržel a oslovoval je

Tvářili se jako by tu neexistovali

A tak se chtěl ujistit

Že tu je alespoň on

Tušil

Že bude budit pohoršení

A doufal

Že nalezne alespoň jednoho člověka beze strachu

Bez lítosti

Člověka se světlem z vnitřku

Člověka s pohledem dovnitř i ven

Člověka, který polyká sliny jako by to byl sníh

Bílý sníh

Ovce

Ovoce

Významné změny

To co platilo dříve

Již neplatí

Už nikdy se trh práce nevrátí do polohy jak jsme ho znali dřív

Ale o to nejde

Nejmarkantnější rozdíl je mezi spojenými státy a zbytkem světa

Došlo k roztržení kontinua, které nás provázelo celým kapitalismem

Upřímně

Majitel cestovní kanceláře si stěžuje

Že dříve se průměrná doba dovolené pohybovala okolo 12ti dní

Dnes je o čtvrtinu kratší

A věřte, že tato košťata, miílé čarodějky, se špatně řídí

Dětem

Se už nesmíte věnovat

Papír jako symbol volného času

Papír popsaný něčím čemu nemůže a ani nechce rozumět jeho nositel

Nositel

Budeme bojovat

Za svoje jména

Za svoje nová jména

Za možnost se pojmenovat

Za ticho

Svistot padajících pum

Světelná šou

A nový rok už v tobě bude vyvolávat vždycky jenom strach

Ty, jenž nejsi smířen se smrtí

Hledající střet života

Ty kdo se necháváš chvět ve světle těchto dní

Ty kdo u klavíru nenacházíš svoje prsty

A klaviatura je pro tebe dechem

Cizího člověka

Víš, 16 procent nejchudších američanů v zemi

Jsou ve čtyřiceti nejbohatší v zemi

Víte kde jsou ty peníze?

Je to škoda, že to nevíte

Protože kapitalizmus bez peněz moc velká zábava není…

Ty peníže jsou v kapse nejužší, nejmenší skupiny lidí

Investoři jsou ti,k kdo mají obrovskou páku

Ti kdo mají oběd zadarmo

Ti nejbohatší lidé platí nejmenší proporční podíl

Ale platí méně, méně, méně

Jedno procento lidí

Kamaráde

A vy jako ekonomové

Musíte vědět kde ty peníze jsou

Bohatý táta, chudý táta

Po třiceti letech práce

Už skutečně nebudeš vědět kde je sever

Chce to jen trochu sebekázně

A můžeš se stát tím kdo má kapsy plné

Je to alfa a omega ekonomického přežití ve stádě

Důchod, který vás uživí

Nedostanete

Čeká vás dvacet let strádání

Musíte investovat

A ten kdo říká, že někdo zbohatl prací

Tak lže

Pro střední třídu zde nebude místo

Amerika se nebude přizpůsobovat české republice

já jsem neříkal, že peníze jsou štěstí...

 

 

 

 

 

 

 

13.11.2015
Jedna sentimentálka plná moudrosti a básnického patosu
opakování denního počínání
růženec dní
věty skládané ze slov do mraků
co někde vyprší
nebo dají sníh
sníh jinotajů
co zkropí to co bylo na počátku
slovo
sloveso, PRDĚT!

 

19.10.2015
Návrat krále

Jsem pánem všech ovcí i jejich stád

Všech pastvin i jejich cest

Jsem jejich ochráncem a pasáčkem

Když před časem jsem odjel na cesty

Svěřil jsem stáda svým druhům

A dovolil jim užívat všeho, tak jako bych to byl já sám

Někteří uposlechli mých příkazů, jiných zmocnila se nenažranost

Zpupnost, a mému říkají pane

Těch pár jednotlivců otrávilo vodu i věrným

Aby sami mohli na jejich pastvinách svést ukradená stáda

Jaké bylo mé překvapení, když jsem se vrátil

Stáda jsou zanedbaná

Víno je předčasně sklizeno

A je v něm hnůj

Je třeba ztrestat těch pár, co podlehli klamu a touze

Aby dál netrávili vodu

Aby neoplocovali co nebylo, není a nikdy nebude jejich

A nebrali víc než je jejich podíl

Jinak trest přejde na všecky

Utratím jejich psy a seženu svá stáda

Pastviny proměním nebeskou orbou opět na úrodné

Ty proradné vlky nechám bez milosti bičovat

Těmi, kdo spravedlivě užívali svého dílu

A jejich těla nebudou hodna hrobů

A jejich činy jejich jmen

Budou navždy zapomenuty

Protože já jsem z Boží milosti

Pánem všech ovcí i jejich stád

Všech pastvin i jejich cest

Jen ten bude pojídat, kdo nebrání druhému

Užít jeho podíl ze spravedlivé práce

Kdo nebere příliš

15.10.2015  (upr. 16.10.2015)
Výňatek z mojí nový práce

hej, kámo, vo čom se to dneska mluví?

nerozumim těm slovům

loupoint,pík,startap,džob,biznis?

chápu to správně, že jádrem těch slov je penis?

mýtap,akcelerejting,bekgraund,nouhau,tým

co je to za šprty?

mam vobdivovat tvoje navoněný hovno?

sorry, kámo pojď k vohni a dones dřevo

a klacky nerostou v ragálech, to je ti asi jasný

nebo...

 

15.10.2015  (upr. 19.10.2015)
Michaelovo taneční studio

 

Už dlouho jsem něměl do čeho píchnout, příležitostné brigádky moc nevynášejí a moje vnitřní motivace upadla k nule. Na životopisy neodpovídají. Měl bych se víc snažit, říká moderní doktrína. Na většinu prací nemám dostatečné vzdělání, a k mytí letadel jsem prý přestudovaný. Ještě jsem nedostal ten správný nápad, říkám si, abych mohl dělat sám na sebe. Protože buzerace od buzerovaných a buzerace od těch, co si myslí, že si na všecko podlstivě vydělali už mě neba. To co mě ovšem napadá vyžaduje vysoké vstupní investice a know how. Obojí mi zjevně chybí.

Jeden starý a zkušený cikán mi poradil, že se dá na pracáku získat do začátku podnikání nějaký skromný základ. Zjistil jsem, že by to dělalo asi 50 000 korun. Pokud přesvědčím komisi o ušlechtilosti svých záměrů. Dumal jsem, dumal, až jsem vydumal, že jediná práce, kterou si můžu dovolit dělat je poradenství – jenže co radit, babo raď. A bába na prcáku sama neví. Komisi jsem nepřesvědčil. K poradcovství to chce tu správnou drzost. A tu já asi nemám. Ovšem nouze naučila Dalibora housti. Tak jsem nad tím vyzrál se ctí. Nechte si svoje peníze, přišel jsem na práci , která vyžaduje nulové náklady. A o drzost se postarám. Založím si taneční studio!

 

To nevadí, že neumím tančit. Kdo napodobí moje kreace, důmyslné kreace?

15.10.2015
Ochočená osina

Každý někdy potkal v životě svém někoho něpříjemného, někoho, kdo z neznámých důvodů člověka trápí, někoho, kdo je vysilující, a to zejména dlouhodobě, někoho, kdo vykazuje nepochopitelné chování, před kterým se nedá ovšem snadno uniknout. Takový člověk osedlán jest lidskou pitomostí, svévolí, nebo zlovolností, která se na jeho hřbetu ujímá a na takovém člověku se krajem projíždí. I mě se stala ta hrozná věc, potkal jsem takovéhoto hostitele, který mě po několika dnech donutil málem až k pláči. Domlouval jsem mu, naznačoval, ale jak už to tak bývá, takový člověk je hluchý a slepý, neb na očích má klapky a v uších hojnost medu. A byl to můj šéf!

Bylť jsem nešťasten, můj stav se den ode dne zhoršoval a chmura padala na mne a splín veliký. Šeď těch dnů jakoby se i v mých vlasech zrcadlila. Ovšem nebylo úniku, neb vázán jsem byl slibem a pracovní povinností a také finanční situace nedovolovala mi v tu chvíli se místa vzdát. Přec s tím hovadem bylo mi nutno trávit notnou část dne. Jak strádala moje nebohá duše, že jedině pivo snímalo ze mne tu tíhu zvečera. A nemít tuhý kořínek a pevnou víru, že za každým zlem skrývá se zlo ještě větší, již dávno bych snad učinil konec všemu rychlým sledem prudkých pohybů svých mírných paží; nebýt si vědom, že nedovolit zlosti cloumat svým majestátem je přec nutno míti na paměti za života člověku.

A tak míjely dny, já s nevolí plnil příkazy protichůdné svého trápitele mysleje si své a pivem jsem noc co noc chladil uraženou mou osobu. Když tu přisedl ke mně jednoho večera podivný panáček piva žádavše. Že prý je potulným poutníkem, který ničeho nemá, avšak ničeho míti chce, neb že v ničem prý skryto vše! Zaujalo mě jeho tvrzení a jiskra v oku hlubinná i dal jsem mu piva pít a hojně jsme spolu rozmlouvali, až vyjevil jsem mu svoje trápení v opojení nám milém. A on jen tak mimoděk dal mi váček s čímsi. Že alespoň tím se mi odvděčí za mé pozvání.

A dál pravil: „ Na svých toulkách mnoho jsem viděl a v šumu hvozdů mnoho moudra slyšel. Když jednou v cizokrajné zemi hladil jsem při chůzi prsty trav, ucítil jsem slabé zašimrání a kdosi volá - Nastav dlaní! -  Rozhlížím se, nikde nikdo, jenom lán, tak šel jsem dál a dlaní nastavil, protože zvědavost, ta stará kurva, nedala mi. A cítím, jak se plní čímsi moje dlaně a do toho zas hlas ten volá - Přijmi daru, osamělý poutníče, toť hrst ochočených osin… - A pak vyjevil mi ten lán, že jestli někdo bude brát mi mízu, že mám tu hrst vhodit mu pod jeho sedy se slovy: ochočená osino dej mu co je třeba, a že vbrzku mě to zbaví mého trápení.“

A pak dál poutník ke mně dodal: „Víš, brachu, já nic nemám a není kdo by mi co vzal, já těch osin netřebám, to spíš tobě se hodí, když touha k věcem tě ještě poutá, a dopomůžou tvému klidu! “

Včera, to byl ale večer, říkal jsem si nazítří, a zážitky byly spíš jako ze sna. Ovšem když jsem do zaměstnání kráčel, váček v kapse jsem nahmatal a vzpomenuvše si příběhu, rozhodl jsem se poslechnout rady podivného poutníka.

Hned ten den jsem nenápadně vhodil hrstičku těch osin na kožené křeslo svého šéfa, když byl chvíli mimo svoje místo, a vyřknul tu formuli: „Ochočená osino, dej mi co je třeba!“ Účinky projevily se okamžitě. Jakmile můj nepřítel usedl, jak jsem zvědavě po očku sledoval od svého stolu, začal se ve svém koženém křesle vrtět a vrtět už se nepřestal. Druhý den nepřišel do práce, a omluvil se i další týden…pak již ho nikdy nikdo neviděl. Co se však dělo dál, toho bych se nenadál. Asi za čtrnáct dnů, zavolali si mě na ústředí, kde mi bylo sděleno, že jsem byl povýšen na místo mého bývalého nadřízeného. Stal se zázrak! Stal jsem se tedy konečně svým pánem a pánem mých bývalých spolupracovníků. Konečně mi nikdo nemohl říkat, co mám a co nemám, a sám jsem diktoval co se má dít. Z naší smrduté kanceláře jsem se přestěhoval do klimatizované pracovny, rozhlédl jsem se ze své kukaně skrz roletky do míst, kde jsem donedávna trpěl a pousmál se. Pak jsem usedl do koženého křesla.

Aj -  tu mě něco strašlivě zasvědilo v zadku!!!!!

 

15.10.2015
Co dělal kouzelný dědeček za mlada

 

Každý snad, i v dnešní době, ví, jak vypadá takový kouzelný dědeček; dost možná má dlouhé fousy a vlasy, které používá jako antény, vypadá na první pohled omšele a sedává na místech, kde by ho nikdo nehledal, ačkoliv se zjevuje vždycky jako na zavolanou. Ale všecko může být i docela jinak, protože kouzelný dědeček dozajista umí měnit formy, a když chce, nenechává se poznat. Proto se může objevovat také ve formě předmětů a nebo rostlin, hub či stromů, nebo dokonce splývá s davem. Málokdo ovšem už ví, co takový kouzelný dědeček dělával za mlada, a tak já, protože jsem pár takových kouzelných dědečků již potkal, vám to povím.

Tak předně, rozeznáváme dva typy kouzelných dědečků. Ten první se zjevuje na svět rovnou jako kouzelný dědeček. Ten druhý typ se rodí jako obyčejný kluk nějaké obyčejné mamince a tatínkovi, a povětšinou své kouzelné vlastnosti projevuje jen pokud chce a komu chce. Někdy jeho rodičové netuší celý život, že se jim vlastně narodil kouzelný dědeček. Celé to rození má docela složité zákonitosti, které není nic platné lidem znát, poněvač je to pro nás asi jako když by se někdo snažil naučit kozu počítat – taky jí je to hovno platný, leda že by se stala kapitalistou a začala mamonit, k čemuž má samozřejmě každý zvířátko přirozený odpor.

Nicméně kouzelní dědečkové se přece jenom něčím od obyčejných lidských dětí liší. Vědí za všech okolností, co se stane a také rovnou vědí jaký kdo je. Většinou však jejich rodičové tyto vlastnosti nepoznávají a svoje dítě sekýrují a napomínají a myslí si, že je jejich potomek "nějaký chytrý" a drzý, až se ten nakonec rozhodne jim nenapovídat a nic už jim neříkat. Kouzelný dědeček si totiž vždycky, za všech okolností, myslí svý, protože ví, že kdo chce kam, pomozme mu tam. No a tak se stává, že kouzelný dědeček je nepoznán již ve svém útlém věku. Takový kouzelný dědeček – dítě, se díky tomu již těší, až bude svým pánem, až splní všechna přání svých rodičů a bude si moct jít po svých. Než se tak stane, tak chodí většinou normálně do škol a vyslechne si všecky ty hrozby co tak dospělí lidé říkají, počkej až půjdeš do školky, počkej až půjdeš do školy, počkej až půjdeš na střední, počkej až půjdeš na vysokou…a nakonec počkej, až budeš chodit do práce, tak uvidíš…Jenomže to je samosebou zcela zbytečné kouzelnému dědečkovi říkat, jelikož už dávno všecko ví a ví, že se vůbec nic nestane, a že se vůbec nic neuvidí, a tudíž si zase jenom myslí svý. A jelikož se nakonec nemá s rodiči vo čom bavit, tak hned jak to de mizí tu do pokojíčku, tu do přírody, tu do dílničky,  a nakonec stejně skončí v hospodě, protože tam si může trénovat svoje schopnosti nejlíp.

No a to sme u toho, kouzelný dědeček může za mlada dělat úplně cokoliv a může to být kdokoliv. Ale jen mu dejte šanci, aby vám vyjevil, co si myslí a hned uvidíte, že je kouzelný. Takže, pozor na kouzelné dědečky za mlada, neb jejich moudrost nezná mezí, a za všech okolností si myslí svý. A pozor taky na kouzelné dědečky v produktivním věku, protože ty už si dělají lautr co chtějí, tu pomáhají, tu usměrňují, ale za všech okolností s dobrým srdcem a z lásky, a vždycky si myslí svý, protože prostě ví. Takže pozor na kolemjdoucí  milé děti! 

 

 

13.10.2015
Tudle zimu rači nečtěte Bhagavadgítu

Když ze spánku tě budí krutá předtucha

Vaříš si čaj a doufáš,

že je to jen psychická porucha

Pod očima kruhy

Ženy spí

A pořád znova mezi doušky:

"Válka, válka, válka!"

Lidé jsou nedočkaví,

tečou jim zlý sliny

Zradili své syny

A zase znova:

"Válka, válka, válka!"

Do jara, je to jasné

Kdo jiný by zachránil fau-vé

Než náhradní výroba užitkových vozů

Na vožení raněných a jejich úrodu

Svět se zbláznil, říkají v televizi

A zase lžou, protože blázní lidi

A zase znova:

"Kup si teplý ponožky, bude chladno

Rýže pár pytlů

A teplý prádlo!"

Děti už dlouho neviděli tanky

A pískat pumy

Taky neví co je hlad

A nemaj čas si hrát

Zato kňourat vo ajfoun

To fakt umí každej smrad

Rači du spát, vždyť už svítá

A v uších mi zní Bhagavadgíta

V mlhách chrám svatýho Víta

Někdo volá: "Zneuctili vlajku!"

A pod tím jen tisíc lajků

Bratr proti bratru, dejka!

Tudle zimu rači nečtěte Bhagavadgítu

Ale rači Švejka.

 

traigunjavišajá védá
nistraigunjó bhavárdžuna
nirdvandvó nitjasattvasthó
nirjógakšéma átmaván
8.10.2015
Aktuálně věčná otázka o pohybu, ale možná spíš o množinách

Vstřebatelné nevstřebalo nevstřebatelné

nevstřebatelné vstřebalo vstřebatelné

nevstřebávající vstřebalo vstřebatelné

vstřebávající vstřebalo nevstřebatelné

je třeba To vstřebat, vstřebávat?

či je třeba nevstřebávat?


A další otázky ke vstřebatelské praxi:


Jaký je rozdíl: vstřebatelné x nevstřebatelné; vstřebávající x nevstřebávající?

Je strach vstřebatelný?

Je smrt vstřebávání či nevstřebávání?

Lze Boha vstřebat?

Kde se bere ta potřeba, a je jí třeba?

Některé látky je třeba protřepat, aby je bylo lze vstřebat.

Vznikají nevstřebatelné entyty současně s nevstřebávajícími?

Lze vstřebat, co nemá kontury?

Lze to co má kontury vstřebat?

Zaniká potřeba vstřebáváním? ...či tříbením?

Vstřebat všechny problémy svým vstřebáním?

Vyřešil jsi již otázku vstřebatelnosti a to jak jevů, látek, informací, bytostí či věcí?

Ne?

Pak ji bude třeba vstřebat!

Jak jsem to proboha myslel - tedy - sem s tou vstřebatelností!

Vstřebat či nevstřebat!

Toť otázka, kterou je třeba ... nebo ...

21.9.2015
Televíze

Televizi nemáme

jdou z ní divný barvy

Lezou z ní démoni

Přímo dovnitř hlavy

Život je dost složitej

Tak nač si ho kazit

Nač se dívat z povzdálí

Lepší je ho zažít

Lepší než přijímač

Když už

Rači vokno

Obraz co jde přez družice

Můžeš vidět rovnou

Howgh!

19.9.2015
Zápisky Kolemjdoucího

Jako suchých nítí ponořených plavců je těch, co srdce mají tam, kde by mělo bít.

19.9.2015  (upr. 29.9.2015)
Cestář

Byl jsem cestářem

svou práci měl jsem rád

Bylo jí akorát a nebyl nikdo

Kdo měl by do ní hnát

Cesta byla přímá

Ve dví půlila svět

Ve dva směry dávala pohledět

Odrážela čas...

Na podzim bylo listí mést

V zimě zas

Sněhy hrnout v mez

Nosila krále i šašky

Ty kdo spěchali, nebo se courali pěšky

Byly doby, kdy jezdilo se tam

A po nich, vždy čas cesty zpět

To mamonáři chvátali, kam bylo co nést

(A kdo nejel, tak tam aspoň hleděl)

Byl jsem cestářem, krásné bylo být

Pak přišel "blahobyt" a mě začali bít

Stal jsem se žebrákem

Neb nebylo proč mést

A cesta zarostla, přestala vést

Sedávám u ní a vídám krále i šašky

Ty co za sebou nechávají prach

I ty kdo jsou pěšky

31.7.2015
co je za zatáčkou?

začátek je za zatáčkou?

ale já vidim celou cestu

je za horizontem?

ale já vidím i za horizont

je ve tmě?

ale já tmu poznal a nic jsem nenahmatal bez světla

poznal jsem i světlo

co cáká z očí

co ze tmy vytrhává předměty, pocity a stvoření

jako kouzelník pokustón

tahal jsem králíky z klobouku

tak co jako?

31.7.2015
...jedna noc

Vyprávěla jsi jeden z tvých dalších příběhů

a mezitím si pomalu zavírala dveře

zatím co jsem usínal

stráže sem nechal jít do kasáren

aby nás nerušili

a ty už si měla sbalený to málo co máš

a vsadilas mě do příběhu

jsem jenom démant v tomhle náhrdelníku

a nechávám se nosit

ó magdalo

jak jsi tichá v tom ranním šeru

ani prach co s ruchem dne se zdvíhá

ani hlahol trhovců

ani strach

až se ráno probudím

nechám ty sráže vzbudit

a prohledat věž

nenechám zlostí cloumat svým majestátem

ale v nitru budu hořet

a já ten plamen vyšlu s mým nejvěrnějším

a tomu pak setnu hlavu, až tě přivede

protože vím, že tvému kouzlu nikdo neodolá

ach, můj nejvěrnější

ženy rozhodují o životě a smrti!

23.7.2015
muší?

muší tělo bejt muší, nebo bejt muší nemuší?

muší bejt muší

a co nosní dírky taky muší?

A prdelka švestková

to je tim potem nečistym

nečistota a čistota je výplod mysli, kerá je sama nečistá

nečistá?

nečistota a čistota mysli je sama nečistá

mysl je muší farma

muší mysl tolik farmařit?

farmařiť

nebo může

nebo chce, nebo nechce

co chce kde chce kam a proč

kolotoč

haf!!!!!!!

do očí kočí bičem syčí

do moči ti obočí skočí

jež ti z údu vyskotačí

hele borůvka se z nosu tlačí

vysmrkáš se fialově

fialový vítr v hlavě

v Čechách nebo na Moravě

sem tam a nebo tady hravě

projedu si mozkem hrábě

co zustane není v trávě

víno pijem na Pálavě

do kundy strčí ruku krávě

zootechnik s praxí hravě

aby oplodnil jí zdravě

co před tím vzal samci bravě

bravčová konzerva!

kolotoč, beru si kohouta

ten kokrhá a má pěkné sedlo

taky se kolíbá dopředu dozadu

pozor, na hřebínek, bradu

touha je klam

touha tě zradí za zatáčkou

touha tě zabije a znova zrodí

touha tě zklidní, aby tě vyhodila ze sedla

touha tě sklidí

touha je zázrak kámo, zázrak

kama je cesta, brácho!

je víc než čundr

na mejch čundrech je nuda, jelikož tam nikdo nebejvá

 

21.7.2015
vo tom našom tajnym skládačkovym gangu co napdnul Prahu

neměl sem tu kunu sežrat

rozumim teďtomu, co říká a to není prdel

naštěstí nejsem sám, sou v tom i Tři kamarádi

kerý sou ve skutečnosti čtyři nebo i víc

tři je jenom zástěrka

ano, jsme to my, noční gang na skládačkách projíždějící Prahou!

my sereme na vokna drahejch bouráků a mezi automatický dveře vobchoďáků

my se zabýváme urážením přizdisráčů a rozkladem jejich systematické pomatenosti

jsme to my kdo si užívá šáša bukkake hezky pěkně těch kundiček s drahejma kabelkama

ano, v přestrojení se vydáváme do vašich televizorů a přehryzáváme vám kabely

a vykonáváme svojí potřebu v těch bednách a vy na nás čumíte ani to nevíte

vy vymytý mozky prací a papeženstvím

sereme vám na vaše hlavy

a na hrudi se skví Trimuskulus

a pod vašima skalpama je vyrytej nožem

nožem našich srdcí

kerý ostří vaše bezcitnost

(šáša bukkake je nová odháčkovávací metoda keru mi naučil sám guru jaru)

20.7.2015
O hledání srdce

všecko se děje tak jak má

všimli jsme si, že emoce a city nás oslabují

všimli jsme si také, že jich je ale třeba

jednak pro to, aby člověk poznal svoje srdce

aby docenil hodnotu stvoření

abychom se nestali člověkem bez srdce

abychom poznali, kdy nám ho chtějí sebrat

všimli jsme si, že po každém oslabení přichází poznání

a moudrost je veliká

a s moudrostí přichází moc

moc poroučet

oblakům, hvězdám i ptákům

a zase ta stejná otázka

jak neztratit srdce

7.7.2015
bububu

jsou
velký knihy a tam to všecko zapsaný je, velká kniha hříchů se to jmenuje
zatím spí, ale až spadne na zem tak se zapráší a dostane se všem
jeden s holí se utká co zadnici štípe
jiný ambrózii, manu a med co z nebe dobrým do úst kane
a ústa pro ní jsou v srdci lačná
těm dobrým jazyk velký a chuť značná
těm zlým ještě větší jazyk
ale co do chuti jen pelyněk

Vtěch knihách není minulost

jen to co z ní vzchází

v těch knihách není zlost

není tam kde člověk byl, co kde vzal,

jen to co s sebou vozí

 

29.6.2015
O vědění
víme toho moc
ale nevíme jak s tím naložit
občas
jindy zase tím plýtváme
a rozhazujeme jak právězbohatlý
chudák
29.6.2015
Podzim

sem se na podzim narodil

a

když cejtim podzim, tak cejtim smutek

nepopsatelnej smutek z pomíjivosti...

něco jako bývá za soumraku někdy

ale za soumraku se to děje rychle

tak člověk nemá čas se do toho položit

a nakonec se z toho získá energie

z podzimu taky přichází energie

ale průvodním jevem je ten smutek

neni to nic hroznýho

jenom by se to dalo nazvat

smutkem, který nejde sdělit

nebo i když dva lidi zažijou to stejný a maji stejnej pocit, ten smutek

tak to furt není to spojení absolutní

kerý by zrušilo tu touhu

takže jde možná o touhu…

je to energie a ta se nazývá různě

pomíjivost, totéž

to je z tý hry

sme udejchaný a teď ležíme a mraky jdou nad hlavou a víme že za chvíli musíme domů, že nás budou volat rodiče, a my cítíme tu touhu být venku za soumraku...v seně

cítit chlad z venku a teplo od toho druhého a ze sena...a tolik vůní co se zapisujou do srdce

chvilku sme uvěřili na nedorozumění, na bodnutí do srdce, abychom se ještě víc zakousli

no

upíři sme…

mírumilovný

co maji rádi krev

svojí  - i toho druhýho

pujdeme na vořechy někdy na podzim

loupat je z kůžiček

a vobčas si dát jednu hořkou

 

9.6.2015
To nejcennější skryto bývá hnusem

 

Na rohu ulice starý, snědý, větrem a ohněm ošlehaný muž sedí

O zemi opírá se svou sukovitou holí

Oči hluboké má a jiskru tam

Čas rázem ztichne, vítr je ten tam

 

Jindy zas na schodnicích v plášti ze staré pokrývky

Bosý a lejny zaneřáděný lidskými

Vidím jeho svatou ruku, kterou ač nezvedá, jdu blíž

Ptám se jakému přání mohu říci budiž

On dí dej mi korunu ztrpčeným hlasem

Divím se, té doby pro jednu nežebrá se

Slyším a žasnu, v slovech vidím, ano Já, tu jsem

Sedí svaté skryté hnusem

A zas to hluboké oko

Pomáhám mu vstát, situace jako ze sna

A v dlani jeho, koruna leskná

 

Pak po létech v jiném městě povědomá tvář

Silueta klidu jeho stoje vrhá zář

A stále dokola v myšlenkách zas a zas

Volá mě, slyším ho: „blíží se tvů čas,

Opustíš ženu dítě i statek

Vrátíš se k nám nazpátek

Skončí tvoje oddaná tu služba

Jen ještě chvíli drž, Pán tě líbá!“

 

Stalo se pak také, že vtělilo se do ženy s krásným obličejem

Z kmene kde tu krásu ničí stříbrem co zabodáno v něm

A v zacuchaných vlasech prach a zdobí se tím co najdou

By uctily krásu tu pomíjivou a ztratily strach

 

Po tři dny jsem ji potkával v různých městech

Rozmlouvala se mnou činy

Tu seděla na nádraží jako by nic

Jindy ukázala se mi jak obelhala hlídku obchoďáku

Kdy ukryla kradenou cetku v šátku

V tašce plné zbytečností

Nachala se prohledat a pak zakryla jim oči vycucaným bombónem

A nakonec v prachu na kůlu na ček teku

V lotosové pozici držela hlídku  

 

A stále dokola v myšlenkách zas a zas

Volá mě, slyším jí: „blíží se tvů čas,

Opustíš ženu dítě i statek

Vrátíš se k nám nazpátek

Skončí tvoje oddaná tu služba

Jen ještě chvíli drž, Pán tě líbá!“

9.6.2015
Výpadek

Nastal totální blackout - hrozný!

Z nebe padají špijonážní drony

9.6.2015
CTRLALTF4DYLÍT

Vypadnul systém

Nejdou staničky, nejdou ani naše počítače

Lidé se nám marně snaží dovolat

ale nejde to

telefony jsou totiž napojený na internet

Nejde ani wifi - bezdrátová věrnost

A všecky naše jména jsou v cloudu

A ten mrak je snad někde v Americe

Za to jistě můžou anarchisti...nebo teroristé

v lepším případě bezdomovci

Snad bychom se  o příčině mohli večír dozvědět ve zprávách

ale televize je napojená na internet

a rádio se už v kapesní formě téměř nepoužívá

Kolega byl ráno nervózní a ve stresu

Než sem mu vysvětlil, že by se měl radovat

Konečně se spolu zase začnou lidi bavit očima

A ani my se nemusíme dívat do monitorů

 

...ale spolupracovníkovi se stejně ještě klepou ruce

zdá se že neslyší muj hlas a pohled má do dálky

po chodbách choděj lidi jako mátohy

a mačkaj ctrlaltf4dylít

 

 

4.6.2015
Dáte si kávu?
nevedu

nemam čas

spěchám

dej vědět, teď nemám čas
jsu na schůzku
jede mi vlak

zavolejte mojí sekretářce

telefon najdete na netu

vyplňte tady to a dejte to do schránky, vedení se rozhodne

do čtrnácti dnů dostanete odpověď

jesi nemáte účet u komerčky tak nic nečekejte

nemáme vás tady v systému

doložila ste doklad o doložení?

zkuste druhé patro

ne tady ne, děte do třetího...

musíte na pokladnu do prvního

dali vám doklad, tak to vorazítkujeme a můžete do čtvrtýho

dobrý den

jak vám mohu pomoci...

kávu?

hned to bude, sedněte si tady

já vím je to zdlouhavý proces

ale mohu vás ujistit že náš úřad vás informuje

a kdy to bude?

jak kdy

Opakuji, náš úřed Vás in-formuje

aha

a kdy bude výsledek

brzy

výsledky...máte doklad o zaplacení?

...budou brzy

ještě jsem si tady ve vaší složce přečetl že nemáte účet u naší spořitelny a pojištění, tak to vás pošlu do druhého patra

a pak již můžete na sekretariát do páteho

dobrý den

sekretariát

ano ano,

ale váš účet začne platit až zítra prozatím pro vás nemohu nic udělat

přijďte v pondělí

ve čtvrtek je státní svátek

dobrý den

ale vy nemáte na účtu žádné paníze

musíte si založit ímejl a ebanking

a zaslat na něj z check pointu nejaké bitcoiny

rozumíte!

dáte si kávu?chci aby mi někdo věřil

musim si jít podrbat přirození ale tady ne je sem vidět

na záchodě je kamera

ale tam to zakryji kabátem dáte si kávu?


3.6.2015
Srce
srdce má rádo vítr a volnost
srdce nám chybí
tady u gringů v systému
utlačili ho tíhou argumentů
rozřezali do segmentů a oborů
opili ho tupostí alkoholu
natřeli na bílo
a krev nalili do strojů
co cítí sami
co si máme myslet
srdce má zalité hlavně
a muška ubroušená zákonem
a na srdci struky obsazené mamonem
a touhou dělat věci "správně"
3.6.2015
ramada
ještě vodškrtnout nějaký bizarní polohy co ještě neznáme
třeba sex ve stoji na hlavách
ale to musim začít trénovat
...umíš provaz?
to by mě taky zajímalo
a exkurze podhlavních orgánů ženy
sex do zadečku ještě jednou
a do pusinky dvě hodiny
sepíšu si to všecko a pak si to vodškrtnu
v televizi to neni vono
sex ve třech mě nezajímá
pokud to nebudou dvě holky, ale ani tak mě to nezajímá
rači se věnuju jednomu pořádně
a ten klistýr
ten taky
třikrát
a pak hladovění
a čtrnáct dní ve tmě
to je taky dobrej sex
a chůze bosej
a nic nechtít
ležet v trávě
cvrnkat kozí bobky
pozorovat hmyzí komůrky v kravim lejnu
a voči naší dory
a hlavně ramada
dřevěná ramada
tam budu sedět celý dny
a pozorovat jak rostou kytky a tráva
a jak pochoduje mravenců armáda
a ticho bude hrát na tibetský mísy
a ženy budou krášlit dům
krásou svých těl a vyšívaných šatů
jídlo bude skromné
ale život bude sytý
1.6.2015
volejte řediteli
je to divadlo
vesmírný divadlo
ty na to nevěříš
tak to nevidíš
to máš jako řeč kamenů
nebo stromů
nemůže to slyšet někdo kdo na to nevěří
v tom se plete celá věda
celá tadle civilizace vytváří dojem že je to obráceně
že si to nesníme
ale že musíme žít to co je
pracovat, nenávidět, plodit děti
v klidu sedět
nedávat nohy na sousední židli
neházet houbu na tabuli
nedrtit křídy
nepsat na tabuli píča
nemít víc manželek
nemít rád cizí děti
myslet si že sou cizí
sledovat televizi
pak se o tom bavit s dalšíma co to viděli
ovšem podstatná je tvorba
bůh tvoří
tvoří vznikem nového, nebo udržováním starého, nebo ničením starého
toť jedna a táž věc, jedna síla a atribut božství
je možný vytvořit boty
je možný je nosit co nejdýl bez opotřebení
nebo je možný je zlikvidovat okamžitě
je taky možný chodit bosej
nebo po žhavym uhlí
nebo po ledu
všecko je možný a svět je magickej
neuzavřenej
tvořící se
nikdy ne zcela vysvětlitelnej
ale pochopit jde fintou
ppo částech
a pak to složit
vidět že to nejde do sebe
že je tam toho víc než těch dílů
a pak to třeba uvidíš jasně
mezi každym okamžikem
je sto dalších okamžiků, který tu nejsou pro tebe
mezi každou pikosekundou se na tebe dívá tisíce jiných bytostí
ale ty je nevidíš
protože oni mají schopnost vidět 101 okamžiků
zatímco ty zíráš na jediný políčko filmu života jehož si součástí
oni vidí několik dalších dílů
tak jak by nemohlo bejt něco možný?
a jak je možný, že nám to pořád říkají?
není to vědecky možné a nebo alespoň nění to prokázané
jaký mají důvod?
ve světě kde se nic neděje jen tak
samo o sobě
bez příčiny a následku
jak je možné, že jsme z vesmíru udělali krychli?
když vesmír je bez tvarý
a je jenom na nás jaký tvar mu dáme
jak je možné že existují normy ve světě který normy nemá
nechali sme se opít tou hrou?
uvěřili sme na její pravidla a ta jsme přenesli do reality a ta realita stala se pro nás skutečností
vyhodíš figurku a zemře tvoje tělo
dostaneš infarkt
protože tě to tak rozčílí, že...
tě polije horko
věříme na to žče kunda vypadá tak
a čurák vypadá onak
věříme na pohlaví
a na jejich přitažlivost
ale co když kunda je květina a čůrák je čmelák
a co když kunada je auto a čůrák je člověk
¨co když vlastnictví je kunda a jeho uskutečnění čůrák
co když je zahrad kunda a člověk je čurák
co když čurák je mrak a kunda je země
co když kunda je hmota...
a čůrák je ideje
že vousy rostou...rostou...hmota
a kdo hmotě říká staniž se vousem a rostiž do délky
kdo řekl že to co vidíš v mikroskopu není jen další projekce mysli?
další víra
další katedrála
a tady v kundě rodí se homunkulus
kde
v prázdném místě kundy
?
zrozen z nesmyslu vajíčka a pitomosti spermie
něčeho tak neuvěřitelného
je to jistě nějaký šprým
že z ničeho rodí se něco
a šprým je i to že z něčeho nebude nic
atom, je holý nesmysl
jedna z nejsurrealističtějších imaginací
a spermie
to snad ani nejde říct
jak směšná je to představa
nebo ten klíč
klíč piva
otevírající skříňky
tekutina ovlivňující mysl?
a když si zvykneš na adrenalín, nebo na zamilovanost...
jako notorik
v oku to musí vězet